Amálie oblékla fjertůšky staré přes devadesát let

Amálie oblékla fjertůšky staré přes devadesát let
Foto: Natálie Kropáčová  /  Jarošovští stárci Viktor Komárek s Amálií Šustrovou a Karolína Mikulková s Davidem Podškubkou.
Jarošov Společnost 21 / 10 / 2026

Viktor si k folkloru našel cestu až v dospívání, Amálii k němu přivedly rodinné tradice. Jarošovští stárci se znají ze střední školy a letos společně vedli hody, které si chasa pořádá především po svém.

Když Amálie Šustrová vyrazila v Jarošově na hody, neměla na sobě jen slavnostní kroj. V sobotu i neděli si oblékla také fjertůšky, které letos objevila u babičky na půdě. Podle rodiny jsou staré více než devadesát let a pro starší stárku představují vzácné rodinné dědictví. Starší stárek Viktor Komárek, její dlouholetý kamarád a spolužák ze střední školy, se zase ke stárkování dostal trochu oklikou. Dnes je ale folklor pro oba přirozenou součástí života.

Od dětského odporu k šestým hodům

Viktor neměl v rodině žádného stárka, i když jeho maminka Yveta Trávníčková dlouhá léta tančila v souboru Včelaran. Sám si k folkloru cestu hledal déle. Už jako předškolák chodil do místního souboru Trnéčka, tehdy ho to ale příliš nebavilo a k tanci měl spíš odpor.

Zlom přišel až v dospívání. Do chasy ho přivedla sestřenice Dominika Komárková, která potřebovala tanečníka pro svou mladší sestru Kristýnu. První pokus překazila nemoc a Viktor se k hodům vrátil až o dva roky později. Právě tehdy začal tančit s Amálií, se kterou se letos na hody vydává už pošesté, navíc v roli starších stárků.

„Jakmile jsem to zkusil v dospívání, folklor mi přirostl k srdci. Hlavně díky lidem, kteří byli a pořád jsou součástí chasy,“ přiznává Viktor, student matematiky a dějepisu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.

Viktor má spoustu dalších zájmů. Učí se japonsky, snaží se hrát na bicí a rád si zahraje videohry. Jeho celoživotní vášní ale zůstává fotbal, kterému se věnuje od školky v místním klubu TJ Slavoj Jarošov.

Rodinný poklad z babiččiny půdy

Amálii naopak folklor provází od dětství. Navštěvovala dětský folklorní soubor Hradišťánek, kde získala taneční základy, ale později dala přednost sportu. Volejbalu se věnuje dodnes a s týmem se letos vrátila do druhé ligy žen. Když se ale naskytla možnost přidat se k jarošovské chase, dlouho neváhala.

„Hned od prvního roku se mi líbil přístup celé chasy. Všechno na mě působilo tak rodinně. Jak nám neustále opakují, děláme si to sami a pro sebe,“ říká Amálie.

Letos pro ni mají hody ještě osobnější rozměr. Při prohlížení věcí u babičky se objevily staré fjertůšky, které by podle rodiny měly mít více než devadesát let. Amálie je měla na sobě v sobotu i v neděli. Kroj tak nebyl jen součástí hodové parády, ale také spojením s generacemi, které folklorní tradici udržovaly před ní.

V současnosti studuje navazující magisterský obor učitelství tělesné výchovy a přírodopisu v Brně. Při škole pracuje na poloviční úvazek jako asistentka pedagoga na základní škole. V dětství se vedle Hradišťánku věnovala také pěveckému sboru, výtvarce a hře na flétnu i saxofon. K folkloru se vrátila díky jarošovské chase.

Hody po svém a pivo po delší době

Jarošovské hody byly podle obou stárků především dílem samotné chasy. Právě možnost připravovat si slavnost podle vlastních představ je odlišuje od jiných míst. Letos se navíc skupina trochu obměnila a omladila, změny se dotkly také vedení Jarošovského spolku. A hned dva ze čtyř stárků jsou přespolní.

Do hodového pásma se zapojilo patnáct párů. Tanečky jako v předchozích letech připravil Dušan Jakšík, krátkým sólem přispěla také mladší stárka Karolína Mikulková, kterou s mladším stárkem Davidem Podškubkou spojuje Taneční soubor Hradišťan. Při besedě se diváci těšili z tanců z Bílovic a Korytné za doprovodu cimbálové muziky.

A po delší době se mohli těšit také pivaři, protože letos teklo čepované pivo zase proudem.
Zatímco Amálie přinese do hodů kus rodinné historie, Viktor dokazuje, že k folkloru se člověk nemusí propracovat už od kolébky. Někdy stačí druhý pokus, správní lidé a parta, do které se člověk rád vrací. V Jarošově se zkrátka tradice nedědí jen v krojích – vzniká také mezi přáteli, kteří si hody dělají sami a po svém.

autor: Pavel PAŠKA

Tagy článku

TOPlist