Pražákům, těm hej..., tak to slýcháváme, když je řeč o různých „výsadách“ naší metropole.
To Pražáci, když přijedou na naše Moravské Slovácko, si tady pochvalují, jak jsme pohostinní; ochutnají neředěný burčák, vlčnovské koláčky jsou mňam, na Slavnostech vína jsou nadšeni ze všeho kolem.
Taky jsem potkal jednu partičku, co zaparkovala na hradišťském bierfestu a ve stanu si i zazpívala.
Já si v sobotu zajel na Smraďavku, protože tady byla akce, co mám tuze rád. No přece slovácká zabijačka v Lázních Leopoldov u Krystýnků - taková prima derniéra za turistickou sezonou, za všemi akcemi pořádanými v této lokalitě.
A teď cituji: „Ovarová polívčička, kousek jazýčku, jatýrka, ovárek s křenem a tlačenku s cibulí, prosím zabalit... no pívo taky výborný. Hele Fando, máte to tady úžasný, viď.“ Tak jsem si popovídal a vyslechl samé komplimenty na tuto akci od známých z Říčan u Prahy.
Takže nám je tu taky „hej“, ale vinohrad, koláčky či to prasátko cosi obnáší.
Vinařskou péči a znalost, manuální zručnost a správný recept, vepřovým lahůdkám, než přijdou na stůl hojnosti, předchází dennodenní obstarávání čuníka.
To je to, co Pražáci asi moc neznají, to není tužkou do „správné“ kolonky, respektive projet klávesnici na počítači. Možná i proto si myslí, jak nám je potřeba ještě něco zdanit, když i ta slovácká písnička se do nedávna platila.