Bára Straková a Pavel Mítek hrdě nesli velehradské hodové právo
Foto: @zachytila_Eliška Jordánová / Stárco Pavel Mítek a Barbora Straková
Dvojitá oslava se nesla atmosférou víkendu na Velehradě, kde se protnuly slovácké hody s právem a 130. výročí Sboru dobrovolných hasičů Velehrad. Při slavnostní mši byl vysvěcen nový hasičský prapor a zároveň i hodové právo.
Hodovému veselí vévodili stárci Barbora Straková s Pavlem Mítkem, kterým sekundoval podstárek Viktor Talaš. Hodové právo podpořila hodová chasa tvořená 12 krojovými páry. Starosta Aleš Mergental jako vždy před udělením povolení hodů pronesl vtipnou řeč šitou na míru stárkům i hodové chase.
Bára a Pavel jsou příbuzní. Narodili se dokonce jen pár dnů od sebe, takže se znají prakticky od kolíbky. Vyrůstali blízko sebe jako kamarádi i spolužáci na základní škole. Příbuzný je dokonce i podstárek Viktor, který studuje obor truhlář.
Do kroje je rodiče oblekli už v dětství. Bára pokračovala i v dětském folklorním souboru Dolinečka, ale Pavel místo dětského zpívání a tancování raději běhal za fotbalovou mičudou. To mu ostatně zůstalo dodnes, kdy je aktivním hráčem TJ Velehrad. Na svůj největší koníček však narazil až později. Tím se stala jeho práce a zároveň předmět studia - vinařství - na vysoké škole. V současnosti se v pozici enologa zabývá výrobou šumivých vín klasickou metodou sekundárního kvašení v lahvi.
Barča nastupuje na magisterské studium sociální pedagogiky a svůj veškerý volný čas věnuje americkému stafordšírskému teriérovi, kterému říká Marley.
„Specifikum velehradských hodů se ukrývá za znovuobnovením tradice, díky níž letos slavily 22. ročník. Možná právě proto u nás panuje skvělá rodinná a přátelská atmosféra. Každého přijmeme mezi sebe a neděláme žádné rozdíly. Starší hodaři předávají své zkušenosti úplným nováčkům a společně, jako jedna parta, se snažíme udržovat hodovou tradici,“ shodují se letošní stárci. „Z průběhu hodů jsem měl trochu strach, protože jsem kvůli práci nemohl být u většiny příprav a nácviků. Přijet se mi podařilo až v pátek večer na zapalování, proto naprostou většinu věcí obstarával podstárek, stárka anebo moje sestra, která je také součástí velehradské chasy. Jelikož odvedli skvělou práci, za což jim velmi děkuji, všechno proběhlo hladce a nám zůstaly nezapomenutelné vzpomínky,“ dodává stárek Pavel Mítek.