Bylinkářka Kateřina Černá našla smysl života na Žítkové

Bylinkářka Kateřina Černá našla smysl života na Žítkové
Foto: archiv Kateřiny Černé  /  Změnit život chce odvahu a osudového partnera
Žítková Společnost 15 / 01 / 2025

Sympatickou bylinkářku Kateřinu Černou osud před lety i s rodinou zavál na Žítkovou. Uchvátila je podmanivá krása krajiny Bílých Karpat. O tajemných legendách žítkovských bohyní tehdy ještě nic netušili.

S manželem Martinem koupili malou usedlost na Žítkové, kam se odstěhovali a od základů změnili dosavadní způsob života. Cykly přírody začaly určovat rytmus žití jejich rodiny. Genius loci chaloupky a zahrady se staletou lípou, kde s dvěma dětmi žijí, přivedlo zdravotní sestru Kateřinu na cestu bylinkářek z Kopanic. A bylinky se přirozeně staly součástí a náplní jejich života.

Povídání s Kateřinou Černou jsme pro vás, milí čtenáři, schválně vybrali do jednoho z prvních novoročních čísel pro inspiraci a jako poselství, že změnit způsob života může být blahodárným životním počinem, i když nejste obklopeni nejmodernějšími výdobytky dnešní konzumní doby.

 Osudový krok chtěl odvahu

Odstěhovat se z dosahu všech vymožeností velkého města a vyzkoušení si na vlastní kůži žití a bytí uprostřed krásné a divoké karpatské přírody, bylo rozhodnutí nelehké.

S manželem Martinem se potkali v horách Colorada v USA. Kateřina pochází od Valašského Meziříčí, Martin z Brna a osud napomohl, že se zamilovali tak daleko od domova a propojili stejně smýšlející duše. Vzali se, chvíli bydleli v Brně, ale stále hledali místo k životu mimo město s pocitem volnosti prostoru, který obdivovali právě v horách Ameriky.

Po narození dcery přijeli díky inzerátu omrknout chaloupku, která se prodávala na Žítkové. „Místo nám učarovalo, ale hlavou mi běželo, že na to finančně i prakticky nemáme. Na rozmyšlení jsme neměli moc času a rozhodnout se nebylo lehké. Při našich debatách zaznělo několik vět, které se mi vepsaly do srdce: Když to nezkusíme, tak to nezjistíme. Cesta bez překážek nevede nikam. A ještě: To, že to bude těžké, neznamená, že to nebude krásné. Byla to zásadní poselství, která změnila náš život,“ vzpomíná Kateřina.

Přestěhovali se s tím, že když život na Kopanicích nezvládnou, vrátí se zpátky do civilizace. „Já pocházím z vesnice a na samotu jsem zvyklá, ale Martin je městský typ, někdy si dělám srandu a říkám, že byl kavárenský povaleč, a proto jsem zpočátku nevěřila, že by tady mohl být šťastný. Ale našel se tady. Pracuje z domu jako grafik, stará se o hospodářství, kutí a neustále buduje náš domov. Hned po první zimě bylo jasné, že na Žítkové v naší chaloupce zůstaneme. Sousedé nás přijali a jsou fajn, i když to chvíli trvalo."

Kateřina je emotivní člověk

Kateřina věří na intuici a celý život se nechává unášet na vlně emocí. Jednou ji vynesou do výšin, blíže slunci, jindy se ponoří do jejich hlubin, a někdy se jimi nechává kolébat na klidné hladině.

„Vím, máme to tak skoro všechny ženy. Některá víc, některá míň. Mně ale emoce přinesly do života úžasného a podporujícího manžela, dvě krásné bystré děti i změnu vnitřního vnímání sebe sama,“ říká žítkovská bylinkářka, která se rozhodla propojit život s přírodou.

 Život v symbióze s přírodou

"Moje první setkání s přírodní medicínou proběhlo právě v horách Coloráda, kde jsem dva měsíce bydlela u známých, kteří čerpali z knihy Křížovka života od MUDr. Jonáše, který byl jedním z prvních propagátorů celostní medicíny u nás. Tam jsem poprvé zjistila, že věci nemusí být vždycky tak, jak jsme se učili na zdravotní škole." Podruhé se s bylinkami setkala díky synovi, který se narodil se silným atopickým ekzémem. "Dostala jsem se tehdy k jedné moudré ženě, která synovi i mně hodně pomohla... tak začala moje bylinková cesta.“

Bylinky začaly dávat našemu životu smysl

„Můj život mi tady začal dávat smysl, začala jsem se učit žít přirozeně, uvolnit se, usmát se na sebe, na druhé. Časem se mým velkým koníčkem a radostí staly bylinky.“ Bylinky, po kopanicku „zelinky“, nacházela od jara na každém kroku. Stačilo vyjít z domu ven.

Hned na dvorku ze škvír mezi kameny vykukují fialky. Na zahradě pod maštalí uvidíte světle zelený koberec měsíčku, na poli mezi mladými rostlinkami máku trsy pampelišek, ale také lebedu, kostival a řebříček, které se protlačují mezi cibulí, česnekem i bramborami. „Kolem ohrady nám od jara roste opomíjená bršlice, kterou krmím ovečky, ale pevné místo má i v našem jídelníčku. Mladé kopřivy, jež trhám slepicím, aby měly dost živin a pěkně žlutá vajíčka. Doma jsme si je oblíbili i ve špenátu a smoothie."

Bylinky, které rostly všude kolem, začala sbírat a sušit pro vlastní využití i pro přátele. Dodnes sbírá volně rostoucí rostlinky na rozkvetlých žítkovských lukách. "Tam, kde samy rostou, mají totiž největší sílu. Na jaře dokáží povzbudit, v létě osvěžit, na podzim uklidnit a v zimě zahřát.“ 

Informace přímo hltala

V knihách o bylinkách doslova hltala informace o jejich účincích a využití od kořenů přes listy až po květy. Po čase začala míchat  jednoduché směsi. Na nachlazení, na bolest v krku, ranní čaj pro děti, nebo jen tak pro radost a klid. Než se nadála, stála před lidmi a vyprávěla o bylinkách. „Cítila jsem obrovský příliv energie a zjistila jsem, že mě to moc baví. Z milých zpětných reakcí jsem věděla, že to bavilo i ty lidi.“ Pak už to šlo vlastně samo. Vyprávění přerostlo v bylinkové exkurze, které dodnes pro zájemce připravuje. Předává své znalosti o tom, jak si pomoci v případě různých neduhů. „V minulosti jsem prošla vážným onemocněním, jehož překonání bylo pro mě důležitým milníkem. Ani dnes se mně běžné zdravotní potíže nevyhýbají. Ale je fajn vědět, jak si poradit a využít přírodní lékárnu, která roste kolem nás.“

Jak šel čas, bylinkové exkurze se rozvinuly do přednášek, seminářů a kurzů, díky nimž šíří osvětu o zdraví a bylinkách dále mezi lidi. Kromě akcí zaměřených především na vzdělávání, pořádá i prožitkové víkendovky pro ženy, které jsou více zaměřeny na vnitřní setkání s bylinkami a účastnice si mohou užít atmosféru rozvoněných letních luk.

Bylinkář je pro mě téměř posvátné slovo. K tomuto oslovení vede velmi dlouhá cesta založena na letitých zkušenostech a já si všech opravdových bylinkářů a bylinkářek nesmírně vážím. Není to jenom o získání vědomostí, ale i o praktických zkušenostech. Já se na toto oslovení v pravém slova smyslu ještě necítím - jsem spíš průvodkyní celostního přístupu ke zdraví. Za pomoci bylinek i dalších metod se snažím pomoci s nejrůznějšími neduhy.

 Bylinkový podvečer

Setkat se s Kateřinou Černou můžete v rámci přednášky „Jak bylinkami podpořit imunitu a naše střeva v zimním období“ ve středu 22. ledna v 17.00 v čítárně Knihovny BBB v Uherském Hradišti.

Kdo by měl zájem o hlubší informace, může navštívit seminář z cyklu Najděte si svou cestu ke zdraví ve čtvrtek 16. ledna v 18.00 v KdeCo v Uherském Hradišti.

 

 

autor: IVA PAŠKOVÁ

Tagy článku

TOPlist