Cítili jsme se jako v gurmánském ráji, říká Dovrtěl

Staroměstský soubor Dolina letos o prázdninách odjel do Portugalska na mezinárodní folklorní festival FESTARTE - Festival Internacional de Artes e Tradiçes Populares konaný ve městě Matosinhos a okolí.  
Zájezd absolvovalo pod vedením organizačního vedoucího Aleše Rady a vedoucí taneční složky Heleny Pilušové dvaadvacet tanečníků, CM Bálešáci a dva oblíbení řidiči Pavel a Jura.
Na cestě dlouhé 5 500 kilometrů je čekaly dvě devítihodinové zastávky ve švýcarském Luzernu s koupáním u jezera a ve francouzském Bayonne, kde se pro změnu ráchali v moři.
Po příjezdu do portugalského Matosinhos se souboráci ubytovali a vyrazili na uvítací ceremoniál s průvodem a vlajkami, který zakončila slavnostní mše na náměstí, na pódiu pod širým nebem. Tím byl odstartován desetidenní folklorní festival pod hlavičkou CIOFF, kde kromě domácích a našich zástupců tancovali ve společných pořadech také Slováci, Mexičani, Španělé, Argentinci a Maďaři.
Doliňáci si na tento zájezd nechali vytvořit speciální trika v národních barvách, takže byli od ostatních účastníků velmi lehce rozeznatelní. Při vystoupeních obecenstvu představili tance z našeho regionu, moravsko-slovenského pomezí, východního Slovenska a nechyběl ani tradiční verbuňk. V taneční škole učili diváky i ostatní účastníky staroměstský čardáš a kačenky a v prodejním stánku návštěvníkům dávali po štamprli slivovice. „Když ji lupli, lezly jim oči z důlků, ale nikdo ji nevyplivl na zem. Naopak, dali si i do druhé nohy,“ popisují souboráci.     
Během festivalového volna se měli možnost koupat v moři a nechat se ovlažit obrovskými vlnami, ale také se podívat do Porta. „Vyrazili jsme na celodenní výlet do hlavního města, které na nás dýchlo zajímavou architekturou, a i když se v některých zapadlých koutech města válelo na náš vkus až příliš velké množství odpadků, mělo své velké kouzlo,“ přibližuje pocity Pavel Pluhař, tanečník a tiskový mluvčí souboru. Nenechali si utéct ani exkurzi do vinných sklepů, kde od pradávna zraje vynikající portské víno. „Jejich sklepní hospodářství je obdobné jako u nás. Obrovské množství vína zraje v dřevěných sudech, nerezové tankery jsme neviděli. Do teď máme při vzpomínce na tamní vinné sklepy chuť portského na jazyku,“ dodává Pluhař.    
Největším zážitkem však byla návštěva v rodinách. Čtyři páry doliňáků měly tu čest podívat se do rodin ke společnému obědu. „My jsme byli pozváni k hlavnímu festivalovému pořadateli, který nás hostil společně se zástupci všech zúčastněných zahraničních souborů,“ vypráví tanečník Pavel Dovrtěl, který Dolinu zastupoval se svou dívkou Lucií. „Portugalská domácnost je vedena obdobně jako u nás. Jen hostina je oproti našim zvyklostem o vícero chodech - odcházeli jsme naprosto přecpaní,“ směje se Pavel, který musel s ostatními spořádat polévku, rybu v těstíčku, zeleninový a ovocný salát, zapečenou rybu se sýrem a smetanou, kávový medovník, sladký sýrový desert, typický černý nasládlý chleba atd. Hostitel na stůl přinesl vynikající archivní vína, takže se po týdnu hladovění, kdy s ostatními baštili v jídelně jen malé porce ryb a rýže, cítili jako v gurmánském ráji.     
Festival byl zajímavý, ale vzhledem k flegmatické mentalitě Portugalců se absolutně nedodržoval plán vystoupení, přesunů apod. „Pořád jsme na něco oblečení v krojích čekali. Hodina sem, hodina tam, nic se neděje. Obrovské fronty na jídlo v jídelně a nedostatečný počet toalet a sprch nám zájezdové zážitky z jedné strany trochu pokazily, na straně druhé nám zocelily charakter. Jakmile se řekne Portugalsko, všichni si vzpomeneme na rybí filé a čekání,“ chechtají se účastníci.
Na zpáteční cestě čekali na doliňáky další dvě devítihodinovky ve Francii, kde si v Aigues-Mortes prohlédli skanzen historické části města, a italském Vado Ligure, kde se koupali v moři a odpočívali na pláži.
Zájezd soubor scelil jako kolektiv, který už podruhé vyjel v omlazeném složení. „Děcka byla naprosto skvělá, zájezd z naší strany neměl chybu. Domů jsme si přivezli nové zkušenosti a moře zážitků,“ pochvalují si Helena Pilušová a Aleš Rada.