Františka Šobáňová bude vypravovat třetího vlčnovského krále! Po dvou Petrech, synovi v roce 1985 a vnukovi o 23 let později, letos připravuje zázemí pro dalšího vnuka Františka.
Její dům je plný krepových růží. Kaž­dou neděli je vytvářela s rodinnými pomocníky. Ukazuje krabice vpravo, ta je pro krále, na druhé straně pro dalšího vnuka, který nakonec pojede v královské družině. Uprostřed místnosti je houpací koník. Toho plánuje namašlit nejmladšímu vnoučkovi Filípkovi.

Ženské ruce k nezaplacení  
26. dubna udělala Františka výjimku a kvůli mně příprava na letošní jízdu probíhala o sobotním odpoledni. Hasiči ten den u zbrojnice postavili májku a tradičně grilovali makrely.
První si dal k obědu nastupující král František Šobáň. Přinesl si ji sníst k prarodičům. Provoněla kuchyň stejně jako Ryzlink rýnský, který jsme si otevřeli s královským dědečkem Františkem. Pod střechou jsme byli jediní muži.
Snažil jsem se zapojit a vytvářel tzv. slámkové, ale jinak pracovaly jen ženy. Zručnost něžného pohlaví je totiž mnohem lépe vyvinuta a krepový papír pod jejich prsty doslova vykvétá.
Každý výtvor kontrolovala královská babička Františka podle černobílých fotek legrútů z roku 1942, mezi nimž byl její tatínek, a také novodobých, kdy jezdil nejstarší z vnuků. Sama látkou omotávala velké kruhy, které obsypány krepovými růžemi zakryjí koňův hřbet za sedlem a obě zadní nohy.
Ve vedlejší místnosti na natažený popruh na hřívu Maruška Berková z Veletin s královskými pratetami Aničkou Pavelčíkovou a Hankou Zemkovou vázaly třasláky a na druhý slámkové, i ty moje. Zkušeným ženám pomáhala králova sestra Bohdanka s kamarádkou Míšou Kelíškovou z Těšova.
Atmosféru ladil král František vyběrem hudby z počítače a dědeček doléval. Z linky voněl čerstvě napečený domácí chleba, vedle talířku obsypaného masem, vlčnovskými vdolečky a zelovými šneky se slaninou.
Do vlčnovské jízdy zbývá 20 dní.