David Vaculík: Prý jsme si s Tomášem Šulajem fyzicky podobní

David Vaculík: Prý jsme si s Tomášem Šulajem fyzicky podobní
Foto: Miroslav Potyka  /  Maminka s Eddiem.
Uherské Hradiště Společnost 07 / 10 / 2015

Když Slovácké divadlo v roce 2001 uvedlo muzikál Pokrevní bratři, byla to událost. Bohužel, o divadle se tenkrát ještě nevědělo jako dnes, a tak ji mnozí přehlédli - vždyť jen předplatitelů nebyla ani polovina ze současného stavu. A tak když mezi diváky pronikla zpráva, že divadelníci se k úspěšnému titulu po mnoha letech vrátí, zavládlo mezi nimi nadšení. Ti první se těší, že si příběh dvou rozdělených dvojčat připomenou, a ti druzí konečně uvidí to, o čem tolikrát slyšeli. Jednu ze tří hlavních rolí vytvoří David Vaculík. Máme živou kapelu, velmi dobrou a přísnou choreografku, všechno nám hraje do karet,” říká necelých čtrnáct dnů před premiérou.

Co vám proběhlo hlavou, když jste se dozvěděl, že se budou znovu hrát Pokrevní bratři?
Říkal jsem si: „To je paráda! No jo, ale co když nebudu hrát Eddieho jako před patnácti lety? To bych asi nepřežil. No jo, ale co když ho hrát budu, nebude to trapné hrát ve 37 letech osmiletého?“ Zkrátka obrovská hromada otázek. (smích)

V čem to pro vás tedy bude jiné?
Jsme starší, zkušenější, to by mohla být výhoda. Myslím si, že po profesní, muzikálové stránce to bude kvalitnější nastudování než to z roku 2001, máme živou kapelu, velmi dobrou a přísnou choreografku. Všechno nám hraje do karet.

Nebojíte se srovnání s minulým nastudováním?
Ani náhodou! Nastudování 2015 bude lepší, nebo minimálně stejně dobré jako to z roku 2001.
Jiná možnost neexistuje. Máme obrovskou chuť se zlepšovat, ne zhoršovat, tudíž strach není na místě.

Jak byste stručně nastínil děj celého příběhu?
Slyšeli jste o těch dvojčatech,
co měla jednu krev a jeden dech?
Byl to zvláštní den.
Ten jeden zůstal - druhý musel z kola ven.

Máte v muzikálu obzvlášť oblíbenou pasáž?
Jsou chvíle, kdy se mi moc líbí ta pasáž mezi stránkami 1 až 38. (smích) Moje postava se na jevišti objeví až na straně 39, takže těch 38 stran je celkem pohodička. Ale jsou chvíle, kdy mi to čekání přijde nekonečné, začnu být nervózní a nejraději bych tam hned vtrhnul. Takže, mojí oblíbenou pasáží je to celé, jak to leží a běží. Věřím, že diváci na tom budou úplně stejně.

Postava Eddieho se během inscenace vyvíjí od dítěte až po dospělého muže. Byla to pro vás obtížná úloha?
A víte, že ani ne? Mám všechny tyto fáze docela úspěšně za sebou, takže v podstatě jen opakuji zažité vzorce chování. Je pravdou, že věk osm let je už kapánek vzdálen, ale já už jsem tehdy věděl, že budu herec, takže jsem si všechny stěžejní okamžiky ukládal do emocionální paměti. (smích) No a teď jako když najdu.

Roli vaší maminky ztvární Yvetta Blanarovičová. Jak se vám s ní spolupracuje?
Navrhla mi tykání, takže dobrý. Když mi něco nevyhovuje, nemusím mít žádné obavy jí to říct, je velmi pokorná a nehraje si na hvězdu.

Choreografii do muzikálu vytváří Qaša - přední česká choreografka. Klade na vás velké nároky?
Hmm, Qaša, to je něco! Rozhodně si nemáme na co stěžovat. Chceme dělat muzikál, tak holt musíme makat. Odborná literatura praví, že muzikál je nejtvrdší a fyzicky nejnáročnější formou divadla. A Qaša tuto teorii mění na čirou a nádhernou praxi.

Jaký je Tomáš Šulaj brácha?
To je zapeklitá otázka. Co čekáte, že napíšu, když je více než pravděpodobné, že to Tomáš bude číst? Ale teď vážně. Já bych ho jako bráchu bral. Už při prvním uvedení Pokrevních bratrů nám diváci říkali, že jsme si dokonce fyzicky podobní. Došlo to tak daleko, že mi učitelka v mateřské škole nutila Tomášovu dceru. Eliška samozřejmě hned poznala, že nejsem táta, ale paní učitelka si to nechtěla nechat vysvětlit a se slovy „pane Šulaji, vy zahrajete všechno, i pana Vaculíka“ pakovala zmatenou Elišku ze třídy. Dokonce i já jsem na chvíli zaváhal, jestli náhodou nejsem Šulaj. (smích)

Muzikál se točí okolo osudu, který se musí naplnit. Věříte na osud?
Někdy je velmi příjemné se na osud spolehnout a nechat na něm, ať to všechno nějak zařídí, ale jen zcela výjimečně. Jinak jsem přesvědčený, že člověk má vše jen a jen ve svých rukou.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace