Divadlo usiluje o zápis do knihy rekordů
Foto: sal
Jsme první! To je heslo, které divadelníci v sobotu večer představili při vyvrcholení oslav sedmdesátých narozenin. Co se pod ním skrývá? Slovácké divadlo je první v uvádění mnoha her, je také v první desítce nejlepších českých divadel a hlavně je první v počtu předplatitelů mezi všemi činoherními divadly v republice, vysvětluje ředitel Michal Zetel. A to divadelníky inspirovalo a pozvali si do Hradiště zástupce agentury Dobrý den z Pelhřimova, která spravuje českou knihu rekordů, aby rekord oficiálně do knihy zapsali. Těm se nápad líbil a v sobotu ve 22.00 pokus o zápis do knihy rekordů odstartovali. Pokud Slovácké divadlo získá na rok 2016 opět 8 000 předplatitelů, bude oficiálně zapsáno mezi rekordmany, slíbil zástupce pelhřimovské agentury.
Igor Stránský má číslo jedna
Na výzvu ihned zareagoval dnes už bývalý ředitel Igor Stránský, který si okamžitě předplatné na příští rok koupil, aby kolegům, které stále považuje za své nejbližší, do knihy rekordů pomohl. Brzy nato se začali přidávat další. Ta lavina zájmu je dojemná, shodli se v zákulisí herci.
Zájemci o předplatné, kteří by se chtěli stát součástí rekordu, se mohou zaregistrovat na webu divadla, nebo osobně navštívit pokladnu divadla, kde zdarma dostanou katalog se všemi informacemi. Jen pro zajímavost - nabídka příštího roku je velmi lákavá. Mezi šesticí titulů nechybí česká klasika Vojnarka, bláznivá komedie z divadleního prostředí Bez roucha a také česká premiéra muzikálu Hra o pyžama. Zda herci na rekord dosáhnou, bude oznámeno na začátku února.
Oslavy vyvrcholily sestřihem toho nejlepšího
Galavečer na počest oslav 70. výročí založení Slováckého divadla vyvrcholil jak sestřihem toho nejlepšího, tak vzpomínkami hostů. Moderátoři večera David Vacke a David Vaculík přivítali a vyzpovídali vnuka zakladatele Miroslava Lázničky - Miloše, z první herecké party herečku Evu Matalovou, také však emeritního ředitele Igora Stránského, který po pětadvaceti letech předal žezlo Michalu Zetelovi.
Na úžasné období Malé scény zavzpomínali Láry Kolář, Karel Hoffmann a Přemysl Rut. Světem muzikálů provedli Jana Chaloupková, Zdeněk Kupka a současný ansámbl Slováckého divadla. Diváci měli možnost nahlédnout do starých záznamů úspěšných divadelních představení nebo se zaposlouchat do songů orchestru, který speciálně pro tento večer sestavil Petr Gablas.
O přestávce ředitel Michal Zetel představil výstavu Marka Malůška, která nabízí pohled jak na různá představení, tak do zákulisí divadla.
Důstojný večer vyvrcholil blahopřáním a oceněním z rukou předsedy herecké asociace Jiřího Hromady a společným rozkrojením dort k sedmdesátinám divadla dvěma řediteli.
Oslavy odstartovali herci v balónu
Zahajuji týden oslav sedmdesátých narozenin Slováckého divadla, zvolal ředitel Michal Zetel, otevřel láhev sektu a postříkal jím speciální banner, jenž na koši horkovzdušného balónu oznamoval, že nebeské zážitky je možné poznat i ve Slováckém divadle.
Právě tak vypadal start oslav sedmdesátin hradišťského divadla. Pak už se ředitel s divadením inspicientem Štěpánem Goišem vznesl nad Slovácko, aby společně obdivovali místa, odkud k nim do divadla přichází tolik diváků. Moc rádi jsme přátelům z divadla ukázali Slovácko jako na dlani a těšíme se, že se v našich balónech bude objevovat stále více herců, aby si ten pohled užili také a aby svojí přítomností potěšili další pasažéry, radovala se z příjemné spolupráce s hradišťskou scénou manažerka břesteckého Balóncentra Věra Nechalová a slíbila, že spolu s divadelníky připraví celou řadu překvapení pro diváky. Zároveň kamarádům z divadla předala dárek v podobě výtečného tvarohovo-ovocného dortu s velkou sedmdesátkou od celého týmu spolupracovníků z Balóncentra. Hned večer jej sníme, ujistil přítomné ředitel Michal Zetel a podle zpráv z divadla slib s herci s chutí splnil.
Nový ředitel divadla je Štětináč
Tak takové překvapení nečekali ani diváci, ani nový ředitel Michal Zetel. Potvrdilo se jím ale, že herci Slováckého divadla mají velký smysl pro humor. O co šlo?
Přesně před týdnem divadelníci odehráli další reprízu komedie Rychlé šípy a odstartovali jí oslavy sedmdesátin slovácké scény. Když se však v závěru objevil na jevišti ředitel Michal Zetel, aby oslavy oficiálně zahájil a pozdravil diváky, přihlásili se o slovo i herci a odcitovali jednu ředitelovu odpověď v novinách. Igor Stránský je radostný a temperamentní člověk, velmi vtipný, šarmantní a srdečný. Já jsem sice pro každou legraci, ale moc to na mně není vidět. Přece jen je ve mně asi cosi úřednického a jaksi zamračeného. Postrádám jeho grácii a nenucenost, společnost bavit neumím. Rád se ale nechám vést mými kolegy a budu doufat, že se brzy tím komediantem v nejlepším slova smyslu stanu.
Pak už se smíchem otřásalo nejenom celé hlediště, ale vydržet to nemohli ani herci. Ti totiž předali překvapenému Michalu Zetelovi paruku Štětináče, tedy nejzápornější postavy z Rychlých šípů, a vyzvali jej, aby se tedy stal oním divadelním bláznem a postavu s nimi od příští reprízy hrál. A nový ředitel? Pomyslnou rukavici zvedl a slíbil, že už v listopadu jej diváci coby Štětináče uvidí. Hned druhý den diváci na listopadovou reprízu vykoupili všechny lístky a v divadle už tak začali prodávat vstupenky na prosinec. Jak se nový ředitel s výzvou popere, budeme sledovat.
Nečekaný dárek Stanislava Zindulky
Návštěvy u pana Greena - tak se jmenovala tragikomedie, kterou v úterý, tedy druhý den oslav sedmdesátin divadla, přijeli do Hradiště zahrát Stanislav Zindulka s Matějem Hádkem. Dojemný i veselý příběh dvou mužů, kteří by se nebýt jedné náhody nikdy nepotkali, skončil děkovačkou vestoje, kterou přerušil Stanislav Zindulka. Slovácké divadlo slaví sedmdesát a kromě našeho představení bychom kolegům rádi předali dárek, usmál se poťouchle a z papírové dárkové tašky vytáhl citronový pusinkový dort, čímž rozesmál celé hlediště. Šlo totiž o laskominu, která hrála důležitou roli v právě skončeném představení. Děkuji za cenný dárek, ti nejsvědomitější kolegové se na něj mohou chodit do ředitelny dívat, dodal zvesela ředitel Michal Zetel a předal hostům z Prahy kytice a také lahve vína opatřené speciální narozeninovou etiketou.
Poté oba protagonisté právě skončené inscenace popřáli Slováckému divadlu nejenom spokojené diváky, ale i spokojené herce a vysloužili si další vlnu bouřlivého potlesku.
Marta Kubišová dojala divadlo Modlitbou
Třetí večer týdenních oslav sedmdesátin slovácké scény patřil legendární české zpěvačce Martě Kubišové, jež do Hradiště přijela s recitálem s názvem S nebývalou ochotou. Ve více než dvouhodinovém koncertu představila třiasedmdesátiletá zpěvačka své největší hity, mezi kterými nechyběla Lampa, Hej, Jude, Magdaléna a další. Na konci, když už to vypadalo, že Marta Kubišová koncert ukončí, kapela spustila tóny její slavné Modlitby. Celé divadlo povstalo a jako by hrála hymna, naslouchalo známé skladbě.
Poté ještě spolu s přítelem a hostem recitálu Milanem Heinem předali slováckým kolegům dárek v podobě osobního hrníčku Marty Kubišové a podepsaného plakátu. Přeji divadlu ještě desetkrát tolik. A ostatním divadlům bych asi přála takové publikum, jaké jsem dnes měla možnost poznat, usmívala se zpěvačka, kterou do Hradiště doprovodil i její čtyřnohý miláček. I když paní Martu trápilo nachlazení, podala obdivuhodný výkon. Po skončení koncertu se ještě půl hodiny s úsměvem a nebývalou ochotou podepisovala divákům.
Eliška Balzerová se ve čtvrtek rozvedla
Jaké to je, když ženu středního věku opustí manžel a jí se v mžiku život převrátí naruby? To s grácií předvedla Eliška Balzerová při představení monodramatu Můj báječný rozvod, které bylo součástí narozeninových oslav sedmdesátin Slováckého divadla.
Když někde divadlo hraje sedmdesát let, tak to znamená, že je mají diváci rádi. Tady je to znát na každém kroku. Přeji vám, aby to vydrželo, protože to je u divadla nejcennější, popřála hercům v zákulisí o přestávce a svěřila se, že je ve Slováckém divadle poprvé a obdivuje, s jakou chutí divadlo v Hradišti dělají, protože o něm hodně slyší.
Po skončení představení pak i ona, stejně jako její kolegové v předchozích dnech, předala řediteli divadla Michalu Zetelovi dárek. Je jím divadelní kukátko s věnováním a přáním mnoha podařených premiér. To kukátko máte, pane řediteli, proto, abyste se z hlediště mohl dívat, jak báječně vaši herci hrají, prohlásila před vyprodaným hledištěm, které ji odměnilo potleskem vestoje.
Nela Boudová jela do Slováckého a zabloudila
Pátek patřilo jeviště hradišťského divadla přátelům z pražského Činoherního klubu. Petr Nárožný, Ondřej Vetchý, Mojmír Maděrič i Nela Boudová přijeli na Slovácko představit jejich úspěšnou inscenaci Léda. Výlet pro posledně jmenovanou herečku však začal katastrofou. Nela Boudová se totiž do Hradiště nevypravila se svými hereckými kolegy, ale sedla na vlak, zřejmě proto, aby si vyzkoušela, jaké to bylo, když do Hradiště pravidelně takto jezdívala Květa Fialová. Ve Starém Městě se ptám paní průvodčí, jak daleko je ještě Hradiště, popisovala populární herečka svoji infarktovou situaci v zákulisí. Odpověděla mi, že je to hned ta další. Jenže jak vlak zastavil, já jsem pohlédla z okna a nádraží jsem neviděla. Tak jsem si řekla, že jsme asi zastavili někde mimořádně, a dál jsem si četla. Když se ale ve dveřích kupé objevila za dalších dvacet minut prvůdčí a herečky se ptala, co tam ještě dělá, popadla ji panika. Byli jsme v Uherském Brodě! A já jsem v tu chvíli začala brečet, že to je konec a že nestihnu v Hradišti narozeninové představení, což je pro každého herce ta největší katastrofa, vyprávěla. Měla jsem tmu před očima. Nevěděla jsem, kde jsem, jak je to daleko od Hradiště, za jak dlouho se dostanu do divadla, no úplný zkrat. Jediné, co mě napadlo, bylo běžet k prvnímu taxíku, který mě nakonec přivezl až k divadlu. Byl to den blbec, smála se už v divadelní šatně sympatická černovláska známá například ze seriálu Doktoři z počátků.
Nakonec se večer vydařil. Vyprodané hlediště obdivovalo hereké výkony nejenom jí, ale i dalších kolegů a v závěru si divadelníci předali dárky v podobě narozeninových publikací, a to proto, že i Činoherní klub slaví, i když jen padesátiny. Po skončení představení ještě pražští herci potěšili diváky, když se za nimi vypravili do foyer, aby si poslechli Haraficu a s hradišťskými kolegy si slíbili, že se brzy zase navštíví.
Herečka Jitka Josková už není Josková
Před týdnem řekla jedna z nejpopulárnějších hereček Slováckého divadla ano svému vyvolenému, středoškolskému učiteli a folkloristovi Drahomíru Hlaváčovi. A začaly se rojit otázky - budou ji diváci vídat pod jejím rodným jménem, nebo přijala příjmení manžela? Plánují rodinu? Herečka na otázky odpověděla v roztomilém videu, které na sociálních sítích vidělo přes 10 000 lidí. Na plakátech divadla už bude uvedeno jméno J. Hlaváčová. Ale nepůjde o Janu, tak se budu jmenovat já, přiznala herečka z poslední doby známá například z komedie Nájemníci, či z Ceny facky.
Mladá paní Hlaváčová prozradila zároveň další doposud tajnou informaci. Na několik měsíců z divadelních prken zmizím, a to proto, že čekáme miminko, usmála se dojatě sympatická černovláska a začala s manželem přemýšlet, zda z chlapečka bude herec, učitel, právník, či folklorista. Jisté je, že to bude Mikuláš, oznámili nakonec společně i jméno potomka, který na svět přijde v březnu příštího roku. Do konce roku bude publikum Jitku, dnes už Hlaváčovou, na jevišti vídat, i když už čím dál méně. Na diváky ale nezapomenu a hned jak to bude možné, se za nimi vrátím, dodala mladá paní.