Do muzikantského nebe odešel Vladimír Pavel Salčák

Do muzikantského nebe odešel Vladimír Pavel Salčák
Veselí nad Moravou Společnost 25 / 02 / 2013

Jeho památka zůstane v každé písničce, v každém dechovkářském srdéčku

Napadl na louky sníh, senem suchým už nevoní,
ze sadu i ten vítr zlý odvál listí z jabloní.
Proč vzpomínky v spánku přicházejí,
o štěstí zase sní,
když na louce místo zvonečku zní jenom píseň havraní?...

Do muzikantského nebe odešel Vladimír Pavel Salčák z Veselí nad Moravou, jeden z nejhranějších a nejuznávanějších textařů, skladatel, muzikant, zpěvák, spisovatel, rozhlasový moderátor i vášnivý turista, který se významně zapsal do kulturního života našeho regionu. Jeho srdce patřilo dechové hudbě...
Narodil se před sedmasedmdesáti lety v Petrově. Po čase se s rodiči přestěhoval do Veselí nad Moravou, kde zůstal po celý život. Je takřka k neuvěření, že hudební geny po nikom z rodiny nezdědil a neměl ani žádné hudební vzdělání. Jak sám prozradil v jedné ze svých písní, sudičky mu daly do kolébky, že „mosí psát pěsničky“. Za svoji konzervatoř a univerzitu považoval chvilky ve vinohradu, kde s tatínkem přezpíval stovky písniček. Tam mezi řádky se pravděpodobně zformovalo jeho hudební cítění.
Jako kluk se sice učil hrát na křídlovku, nebavilo ho ale hrát stále dokola stupnice, takže když se naučil prstoklad, hned si hrával písničky, které znal. Naučil se základy, ale muzikantem se nestal. Svůj velký koníček však objevil ve sportu. Na vrcholové úrovni hrával národní házenou, svůj život pak zasvětil turistice. Pěšky a s batohem na zádech prochodil snad všechny kouty střední a východní Evropy.
Vzdálenost, kterou Vladimír Salčák urazil pěšky, na kole, běžkách či kánoi (na které sjel celý tok československého i maďarského Dunaje), by se snad dala počítat na tisíce kilometrů. Málokdo ví, že mu tato vytrvalost a odhodlání pro věc přinesly titul Mistr turistiky. Byl však také odhodlaným otužilcem.
Vystudoval průmyslovou školu v Břeclavi a pak v Uherském Brodě. Po vojně začal pracovat ve veselských železárnách jako mistr. Organizoval kulturní a sportovní akce, publikoval v časopisech, vedl dětské tábory ve Filipově údolí. Místní komunisté ho neměli rádi a on je také ne. Odešel raději pracovat jako technik bezpečnosti práce do ŽPSV Uherský Ostroh. Tam byl velmi spokojený, kvůli nemocnému srdci však po padesátce odešel do penze.  
Dechovka byla ale Vladimíru Salčákovi souzena. Zpáteční cesta ke křídlovce ovšem vedla přes moderátorskou funkci. Léta moderoval pořady s dechovkou v Českém rozhlase Brno i v Rádiu Proglas. Ve čtyřiceti letech dostal nabídku na konferenciérství od kapelníka veselské dechovky, který ho po čase přemluvil, aby vzal i doprovodný křídlovkářský part. Nakonec se vypracoval na sólistu.  
K nápadu zkusit složit vlastní písničku jej přivedlo setkání s legendárním skladatelem Slávkem Smišovským. A tak vlastně začala další etapa jeho života. Snaha sám sobě dokázat, čeho je schopný, jej přivedla ke kompozici první písně. Svou pílí a vůlí dokázal jako úplný samouk, který začal až po čtyřicítce, autorsky zaregistrovat přes 720 skladeb. U 80 stvořil nejen slova, ale i melodii. Jeho dílka nahrálo asi 120 našich i zahraničních kapel na více jak 200 zvukových nosičů. Ke stovce písniček v České televizi existuje i obrazový záznam. Jeho dílo vynikne o to více, když víme, že začal tvořit až po čtyřicítce - navíc jako úplný samouk!
Příznivci dechovky jej znají také jako konferenciéra. Čtyři roky moderoval vystoupení Stříbrňanky a další čtyři roky Boršičanky Antonína Koníčka. Se slováckým týdeníkem DOBRÝ DEN S KURÝREM stál u zrodu festivalu Slovácká křídlovka, který se pravidelně koná v průběhu Slováckých slavností vína a otevřených památek.  
Podzim života a určitě jedno z nejšťastnějších období strávil na chalupě v Boršicích u Blatnice, kde od jara do podzimu pobýval se svojí manželkou Marií. Společně zde v kruhu přátel oslavili i zlatou svatbu. Zapojoval se do místního dění a zpíval s mužským pěveckým sborem Boršičané.
Životní cesta jednoho z  posledních mohykánů prostého, zato tak upřímného a srdečného člověčenství, neúnavného vytrvalce a obrovského optimisty se nachýlila ke konci zdravotními komplikacemi na podzim, kdy dostal mozkovou mrtvici. Rehabilitoval v ústavu v Hrabyni a několik minut po jedné z častých návštěv celé rodiny zemřel ve spánku a na rtech měl úsměv...

autor: IVA PAŠKOVÁ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace