Duchovní chvála se staletým nádechem

Duchovní chvála se staletým nádechem
Foto: pri
Stříbrnice Společnost 07 / 07 / 2010

Stříbrničtí občané a rodáci si připomněli 100 let farnosti

Pohledy na duchovní ráz života jsou velmi složité a jak se složitě se získávají, stejně tíživě se předávají a sdělují. To, že to ale rozhodně není marná snaha, dokazuje víra a její atributy, které přetrvávají na našem území již po staletí. Nejinak tomu bylo, je a bude ve Stříbrnicích. Otázek mezi nebem a zemí zůstává i dnes stále spousta nezodpovězených. Na chvíli se zastavit a povšimnout si těchto přetrvávajících aspektů není vždy lehké. V sobotu si tyto hodnoty připomínali i Stříbrničtí, kteří slavili 100 let od zřízení zdejší samostatné farnosti.
Od roku 1910 se ve farnosti vystřídalo až po současnost deset duchovních správců, z čehož pouze čtyři byli administrátoři z jiné farnosti. Posledním se stal P. Anton Kasan. Když jsem byl před nedávnem přidělen do tohoto prostředí, nemohl jsem si nevšimnout tohoto modrobílého kostelíku, který každého upoutá svou barvou a neméně krásnou architekturou, připomněl P. Kasan svůj první kontakt se zdejší farností. Slavnostní mši svatou celebroval Mons. Josef Nuzík, generální vikář olomoucké arcidiecéze. V jejím průběhu připomněl, na jakých základech stojí kostel, který dokázal přežít 100 let, a současně na jakých základech by měla stavět společnost, aby nedala zapomenout  na snahu minulých generací.
P. Kasan tato slova vyvážil poděkováním za pomoc při přípravných pracích. Naše farnost je malá, ale jste lidé ochotní nejen dávat peníze, ale i svou práci, což jste dokázali na sobotních brigádách. Děkuji za nezištnou pomoc, která by se neměla mezi lidmi vytrácet.
Historie obce sahá až do roku 1141 a centrum farnosti pro Stříbrnice byl po dlouhá léta v Buchlovicích. Popud k výstavbě kostela, který má být oslavou zdejšího patrona sv. Prokopa, vzešel od buchlovického faráře Václava Josefa Mikošky a základní kameny ke stavbě kostela v novorománském slohu byly položeny v roce 1906.
Tato sváteční sobota byla pro Stříbrnice zároveň setkáním rodáků. Všem místním obyvatelům byla doručena pozvánka, která měla být přeposlána i bývalým rodákům, kteří již v obci nežijí. Je vidět, že záměr se podařil, protože mezi nás přijelo na dvěstě rodáků, aby zavzpomínali na své předky nebo dokonce na první krůčky, které je vedly do zdejšího kostela. Sám jsem také za P. Macíka ministroval od druhé do osmé třídy, říká František Píštěk, starosta obce.
Program pokračoval na hřišti, kde vyhrávala dnes již 40letá DH Stříbrňanka a CM Pentla. Pro každého bylo připraveno občerstvení. Dozvědět se něco více, např. kdo stál u zrodu stavby nebo kteří lidé se starali po sto let o Stříbrnice jako duchovní, se každý mohl také na fotografické výstavě. Ta probíhala na rekonstruované faře a mezi jinými se přišla podívat i Ludmila Snížková, rozená Miklová, která nyní žije v Kutné Hoře. Za rodinou na Moravu jezdíme pouze jednou v roce. Dříve to bylo ještě do Stříbrnic za rodiči, ale nyní je to už jen k bratrovi do Buchlovic, říká Snížková a společně necháváme oživnout vzpomínky. Jsem zde na faře snad poprvé od doby, kdy jsem chodila na ponaučení před svatbou. Matně v paměti zůstala také doba prvního svatého přijímání. Byla tu připravená společná hostina a každý jsme se chodili fotit před kostel se svíčkou. Jsem ráda, že jsem mohla přijet a podívat se, jako to ve Stříbnicích žije. Tak jako nejspíš každému se mi zdá, že je v dnešní době vše moc laciné a pouťové a těžko se chápou souvislosti. V kostele však někdy stačí jedna věta a najednou vnímáte určité jistoty a i když to neumíte vysvětlit, rozumíte, proč to je nebo co se vám v životě děje, vyjadřuje Ludmila Snížková své pocity, které podtrhují důležitý význam spojení slov člověk a víra.

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace