Emoce vězněných ožívají skrze objektiv Martina Skřivánka

Foto: Ivana Závrbská  /  Snímek ze staroměstské vernisáže.

Jak vyjádřit nevyjádřitelné? Jak zachytit ticho, které následuje po výslechu, nebo prázdnotu člověka nespravedlivě odsouzeného? Fotograf Martin Skřivánek na tyto otázky odpovídá svou novou výstavou Dům bez čísla popisného, kterou mohou návštěvníci vidět do 24. května v Event Photo Gallery ve Starém Městě.
Projekt vznikal v autentických prostorách bývalé věznice v Uherském Hradišti a podle autora nejde o historický dokument, ale o uměleckou interpretaci lidského utrpení, izolace a psychického tlaku.

Místo s těžkou historií

Věznice v Uherském Hradišti, postavená na konci 19. století, patří k nejtemnějším místům regionální historie. Za druhé světové války zde byli vězněni odbojáři gestapem, po roce 1948 se objekt stal symbolem represí komunistické Státní bezpečnosti. Docházelo zde k tvrdým výslechům a v 50. letech zde bylo v rámci politických procesů popraveno 29 osob.

Právě tyto prostory se staly syrovou kulisou pro projekt realizovaný pod hlavičkou Czech Art Photo.

Umělecká fikce s intenzitou reality

Martin Skřivánek, který se fotografii věnuje více než 45 let, zvolil autorský přístup založený na scénářích a inscenovaných situacích. Sedmdesát vystavených fotografií, stejně jako doprovodné texty, nevychází z konkrétních osudů, ale vytváří univerzální obraz vězněného člověka – v prostoru samoty, čekání a psychického vyčerpání.

„Nechtěl jsem rekonstruovat historii, na to máme archivy. Chtěl jsem zhmotnit stav mysli člověka, který ztratil svobodu, ale ne důstojnost,“ říká autor. „Šlo mi o zachycení okamžiku, kdy je člověk odkázán jen na své myšlenky a strach z toho, co přijde.“

Prostor plný hlasů a symbolů

Výstava není jen přehlídkou fotografií, ale komplexní instalací. Prostorem galerie prochází více než tři stovky myšlenek obviněných a odsouzených, zpracovaných do drobných textových kartiček rozmístěných v expozici. Návštěvník tak vstupuje do fragmentovaného vnitřního světa vězněných.

Silným vizuálním prvkem jsou také desítky bílých košil, které symbolizují nevinnost, čistotu a křehkost lidské identity. Tento motiv se střetává s temnějšími rekvizitami a artefakty, které evokují prostředí věznice a její psychologickou tíhu.

Divadlo, hudba i autentické prostory

Na realizaci scénářů se podíleli i herci Slováckého divadla – Tereza Novotná, Jiří Hejcman a Pavel Hromádka – spolu s neherci Michaelou Havelkovou a Petrem Kuriálem. Všichni společně oživují postavy lidí uvězněných v prostoru, kde se prolíná realita s vnitřním světem strachu a očekávání.

Slavnostní vernisáž proběhla 19. dubna a doprovodil ji koncert kytarového virtuosa Lukáše Sommera, který podtrhl atmosféru celého projektu.

Mezinárodní přesah

Výstava má i výrazný přesah mimo region. Nad projektem převzali záštitu prezident České republiky a ministr kultury. Fotografie z cyklu navíc již získaly ocenění na mezinárodních soutěžích.

Martin Skřivánek má za sebou rozsáhlou mezinárodní kariéru – jeho práce byly prezentovány ve více než 30 zemích světa na zhruba 250 autorských i skupinových výstavách.

Výstava Dům bez čísla popisného tak nabízí nejen vizuální zážitek, ale i prostor k zastavení. V místě, kde se kdysi lámal lidský charakter, otevírá otázky svobody, důstojnosti a hranic lidské psychiky.