Hejtman ocenil osobnosti folkloru
Foto: archiv ZK / Miloslavu Plachému děkuje hejtman Zlínského kraje za celoživotní přínos v oblasti kultury a zachování folklorních tradic.
Listy a medaile získaly za dlouhodobý přínos v oblasti kultury a zachování tradic
Setkání hejtmana s osobnostmi folkloru Zlínského kraje se již stalo každoroční tradicí. Pozvání do prostor revitalizovaných baťovských továrenských objektů přijala téměř stovka nadšených jedinců.
„Svým nezastupitelným podílem energie, umu, invencí, úsilí, kreativity, kusu svého života a hlubokého vztahu ke kulturnímu odkazu minulosti rodného kraje se starají ve svých lokalitách o lidovou kulturu přítomnosti, která je rozvíjena v souvislosti s tradicí. Z ní folkloristé přejímají věci životně a nezbytně potřebné, přetvářejí a modulují je podle historicko-společenských potřeb,“ sdělila Romana Habartová, vedoucí odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje.
Setkání se zúčastnili představitelé a organizátoři folklorních festivalů a slavností na území Zlínského kraje, starostové zainteresovaných obcí a zástupci folklorních souborů. Vedle debaty o záležitostech provozních, souvisejících s pořádáním folklorních akcí v regionu, byla také vzpomenuta úctyhodná činnost několika stovek souborů, které na území kraje pěstují a rozvíjejí svou činnost a šíří dobré jméno daleko za hranice regionu.
Pamětní listy a medaili jako výraz poděkování a uznání za celoživotní přínos v oblasti kultury a zachování folklorních tradic z rukou hejtmana Stanislava Mišáka a radního pro kulturu Ladislava Kryštofa si odnesli letos jubilující osobnosti Karel Pavlištík ze Zlína, Miloslav Plachý z Kunovic a Josef Jančář z Uh. Hradiště.
Mezi oceněnými jubilanty byly Valašský soubor Kašava, Valašský soubor písní a tanců Javořina z Rožnova pod Radhoštěm, Soubor lidových písní a tanců Dolina ze Starého Města a Slovácký soubor písní a tanců Olšava z Uherského Brodu.
V rámci programu vystoupili talentovaní zpěváci, muzikanti a verbíři - Radovan Siman z Kunovic a Marek Pavlica ze Starého Města, o hudební doprovod se postarala cimbálová muzika Lintava z Kunovic.
Krátké medailonky jubilantů
Karel Pavlištík se narodil 12. 3. 1931 v Uherském Brodě. Patří mezi přední etnografy, choreografy, autory pořadů, organizátory, pedagogy, zpěváky a tanečníky, verbíře. Odborná a vědecká práce K. Pavlištíka je těsně spjata s jeho aktivní činností ve folklorním hnutí. Začala už za studií v Uh. Hradišti, kdy byl členem studentského Slováckého krúžku, souboru Hradišťan a jako lektor lidových tanců se podílel na rozvoji folklorních skupin na Slovácku. V době základní vojenské služby (1952-1953) byl uměleckým vedoucím amatérského útvarového folklorního souboru vojenského učiliště v Hradci Králové. Jako profesionální tanečník a sólista AUS (od r. 1953) se zúčastnil mj. mezinárodních tanečních soutěží v rámci Světových festivalů mládeže a studenstva ve Varšavě (1955) a v Moskvě (1957), kde získal s Karlem Bednářem bronzovou medaili za interpretaci vlastní choreografie Zbojnická z Uherskobrodska.
Po příchodu do Zlína byl nejdříve choreografem FS Vesna (1967-1968), v letech 1967-1974 uměleckým vedoucím Slováckého krúžku (Vonica Zlín) a s manželkou Boženou Pavlištíkovou vedl dětský soubor Vonička (1968-1974). Od r. 1976 působí ve Valašském souboru Kašava (v letech 1981-1987 a 1991-1996 jako umělecký vedoucí). Spolupracoval také s FS Světlovan, Rusava, Rozmarýn, Olšava, Hradišťan ad. Ve všech souborech pracoval ve funkci dramaturga, tanečního pedagoga a režiséra. Jako choreograf se věnoval mj. rekonstrukcím lidových tanců a obyčejů a vytvořil řadu působivých scénických bloků, které byly na soutěžích ZUČ mnohokrát oceněny. Jeho choreografie jsou specifické vysokou formou stylizace folklorního materiálu při zachování autentických obsahových i formálních složek.
Dodnes pracuje v programové radě MFF, je předsedou Senátu festivalu. Je stále aktivní jako odborný poradce, autor či režisér řady pořadů.
Josef Jančář se narodil 16. 6. 1931 v Těšově. Je znám jako vynikající etnograf, organizátor, odborný pracovník Slováckého muzea (1958-1961), vedoucí dokumentace ÚLUV (1961-1964) či ředitel Slováckého muzea. Poté byl odborným pracovníkem Krajského památkového střediska v Brně (1970-1971), odborným pracovníkem (1979-1989) a ředitelem (1990-1996) ÚLK ve Strážnici.
Rozvoji souborového folklorismu se věnoval od studií v Uh. Brodě, kde byl členem folklorního souboru gymnázia J. A. Komenského (1952-1954) a patřil k zakládajícím členům souboru Olšava (1952-1954). V době pobytu v Brně působil v místním Slováckém krúžku (1953-1958), byl také krajským náčelníkem pro přípravu Veselice krojovaných skupin na 1. celostátní spartakiádě (1954-1955). Jako odborný pracovník se podílel na organizaci národopisných slavností okresu Uh. Hradiště (Dolňácké slavnosti v Hluku, Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově) a jako člen hlavního výboru i na organizaci MFF ve Strážnici (1964-1969). Stál u obnovy činnosti FS Lipovjan v Lipově. Odborné a odborně poradenské činnosti nejen v oblasti souborového a festivalového folklorního hnutí, ale i ve výtvarném folklorismu, se začal znovu věnovat po nástupu do ÚLK ve Strážnici. Získané poznatky a hodnocení, která tematicky tvoří jen jednu část jeho profesionální dráhy, publikuje stále v knihách, v řadě studií, recenzí i v televizních pořadech.
Miloslav Plachý se narodil 7. 10. 1936 v Uherském Hradišti. Je známý jako originální tanečník, choreograf, taneční pedagog, autor řady pořadů. V letech 1978-1982 absolvoval studium choreografie v Osvětovém ústavu v Bratislavě. V letech 1954-1968 byl tanečníkem Hradišťanu, kde mu byl vzorem J. Staněk, vedl dětský soubor Hradišťánek (1965-1968) s v roce 1969 převzal v ZŠ Kunovice soubor Děcka z Kunovic, z něhož vychoval novou generaci souboru Kunovjan, která navázala na tradice slováckého krúžku a souboru Kunovjan, jehož počátky sahaly do roku 1929. Jako umělecký vedoucí a choreograf zde působil do roku 1991. Jako choreograf spolupracoval s vojenským souborem Jánošík, později Ondráš, jako autor a režisér pořadů se podílel několikrát na přípravě Dolňáckých slavností v Hluku, spolupracoval na pořadech MFF Strážnice. V posledních letech spolupracuje se soubory Handrlák, Lintava, Ohnica, s ženským a mužským sborem z Kunovic apod. Věnoval se nejraději zpracovávání tanců z oblasti uherskohradišťského, uherskobrodského a kyjovského Dolňácka, Podluží a moravsko-slovenského pomezí a vytvořil řadu scénických pásem inspirovaných rodinným a výročním zvykloslovím. Na tvorbě tanečních pásem se podílela také jeho manželka Marie, která pro Kunovjan vytvořila řadu krojových stylizací.
Valašský soubor Kašava ze Zlína vznikl v roce 1971 z iniciativy předsedy JZD Kašava-Držková Josefa Jarcovjáka. Do roku 1991 bylo jeho hlavním zřizovatelem sloučené JZD Podhoran Lukov. Základem souboru byla mládežnická skupina z Kašavy, která pod vedením manželů Libuše a Jiřího Perůtkových (tanečníků Bartošova souboru písní a tanců) nacvičila valašské figurální tance pro místní dožínky.
V roce 1973 byli přizváni k choreografické spolupráci manželé Věra a Jindřich Kovářů a v roce 1976 Karel Pavlištík, který jako choreograf, režisér a umělecký vedoucí vtiskl souboru charakteristické rysy. Kašava zpracovává folklorní a zvykoslovný materiál z Valašska (zejm. z jeho západní a jižní části) a přilehlých přechodných oblastí - luhačovického Zálesí a okrajové části východní Hané. Repertoár souboru tvoří vedle jednotlivých tanečních čísel scénické programové bloky vycházející z lidových obřadů a zvyků.
Soubor písní a tanců Javořina z Rožnova pod Radhoštěm byl založen v roce 1961, letos si tedy jeho současní i bývalí členové zavzpomínají na jeho již 55leté fungování. Bývalí členové si jistě rádi připomenou své úspěchy ze zahraničí, zejména dva největší z roku 1969 a 1988, kdy se Javořina se svými tanečními pásmy umístila na prvním místě na prestižním folklorním festivalu v Dijonu ve Francii.
V současné době má Javořina 30 členů, kteří postupně obnovují původní pásma spjatá s lidovou kulturou Valašska, za jejichž vznikem stojí především bývalý vedoucí souboru Josef Mikulenka. V podání Javořiny tak mohou diváci na tanečních prknech zhlédnout řadu tradičních valašských námětů z Rožnovska a jeho nejbližšího okolí - Frenštátska, jako je masopustní průvod, svatojánská noc, stavění a kácejí máje, zbojnické tance, pastevecké hry, a ve spolupráci s místním Valašským muzeem v přírodě představuje soubor vždy v předvánočním čase lidovou hru o narození Ježíše pod názvem Živý betlém.
Svůj repertoár ale obohacují i o nové tance. To vše pod vedením Heleny Halamíčkové, tanečním vedením Marka Draveckého a primášským umem Drahomíry Klimkové.
Soubor lidových písní a tanců Dolina ze Starého Města má své počátky v roce 1956, kdy byl ve Starém Městě obnoven Slovácký krúžek (od roku 1961 nese název Dolina). U jeho zrodu stál Jan Vojtík, který byl vedoucím až do roku 1982. V letech 1981-1986 vedli taneční složku manželé Josef a Marie Hejdovi, na organizační práci se podílel Jan Ondra. Primáši muziky byli Jan Slováček (1958-1988), Jiří Potyka (1987-1989), Tomáš Tarcala (1989-1995), od roku 1995 je primášem Pavel Mitáš. Základem nové muziky se stala v roce 1989 dětská muzika LŠU v Uh. Hradišti (od roku 1983 vedená Pavlem Štulírem).
Repertoár souboru je převážně zaměřen na zpracování hudebního a tanečního materiálu uherskohradišťského Dolňácka a moravsko-slovenského pomezí.
Kromě jevištní práce se Dolina každoročně věnuje pořádání hodů, někdy fašanků, dožínek a stavění máje, udržuje také velikonoční a mikulášskou obchůzku. Soubor rovněž organizuje předkola soutěže o nejlepšího tanečníka verbuňku.
Slovácký soubor písní a tanců Olšava z Uherského Brodu byl založen v roce 1951, kdy vznikala první taneční a hudební čísla spontánně a za účasti členů souboru, vždy však za nimi stála některá z vedoucích osobností souboru. Hudební úpravy k těmto číslům připravili členové muziky Jaromír Procházka, Pavel Šašinka, Lubomír Málek a Horymír Sušil. Původní repertoár Olšavy vycházel ze sběratelské činnosti členů souboru, ať už to byly písně nebo tance. Vedoucí souboru je Lenka Švehlíková-Sušilová, primášem muziky je Tomáš Zubr. Dnes soubor zpracovává písňový, hudební a taneční materiál z Uherskobrodska a blízkých oblastí - moravsko-slovenských Kopanic a luhačovského Zálesí.