Hradišťan vyprodal Národní divadlo

Hradišťan vyprodal Národní divadlo
Foto: Ondřej Odehnal  /  Taneční soubor Hradišťan uvedl v Národním divadle Kytici Buhuslava Martinů.
Praha Společnost 31 / 05 / 2010

Hudba Martinů je drsně objímající, říká choreografka Laďka Košíková

Taneční soubor Hradišťan náš region reprezentoval v Národním divadle Praha, kde byla v rámci Pražského jara uvedena v choreografii Ladislavy Košíkové Kytice Buhuslava Martinů. Dvě vyprodaná představení sklidila obrovský ohlas.
„Po naší premiéře Třikrát je člověk jsme se souborem naskočili do další tvrdé práce a hned o víkendu trénovali, abychom Národnímu divadlu předvedli jen to nejlepší,“ popisuje uznávaná choreografka, která se do našeho nejslavnějšího svatostánku vrátila podruhé. Loni vytvořila choreografii Prodané nevěsty. „Znala jsem prostředí, o to byl vstup jednodušší, ale stejně zde člověka vždycky obklopí zvláštní posvátno. Soubor, který pak čtyři dny zkoušel na prknech „Národního“, toto prostředí vnímal s velkou pokorou,“ dodává Košíková, která kantátu zpracovala s velkým vcítěním po stránce taneční i obsahové. Kromě svých tanečníků na jevišti zapojila i osmdesátičlenný Pražský filharmonický sbor, padesátičlenný Kühnův dětský sbor a sólisty ND Kateřinu Kněžíkovou, Markétu Cukrovou, Tomáše Kořínka a Adama Plachetku doprovázené Pražskou komorní filharmonií. Dirigentskou taktovku držel Roman Válek, kostýmy vytvořila Eva Jiřikovská, režie Alena Vaňáková.
„Pro nás tanečníky to byl obrovský zážitek. Tancovat v „Národním“ byla pro nás obrovská čest a když jsme viděli plné hlediště, necítili jsme ani tak strach, ale spíš zjihlost a velkou pokoru,“ vyznává se Štěpán Hrňa, dlouholetý tanečník Hradišťanu. „Laďce jsme velmi vděční, že díky její práci jsme mohli na našich nejslavnějších prknech předvést, co umíme,“ přidávají se tanečnice.   
Hudba Bohuslava Martinů jde pod kůži. „Je drsně objímající, prostá a hluboká zároveň,“ popisuje autorka. Námětem Kytice byla Sbírka národních moravských písní Františka Sušila, kterou si podle vyprávění  Bohuslav Martinů - rodák z Moravy - bral na cesty společně s biblí pokaždé.
Diváci tak měli možnost prožít s Hradišťanem lidské osudy v příbězích o životě, lásce a smrti člověka, což jsou témata, která se opakují v každé době. Působivé příběhy a obrazy Sestra travička, Kravárky, Milá nad rodinou, Selanka, Intráda, z kantáty Buhuslava Martinů převedené do současného  tanečního jazyka, neopomíjející však naše moravské kořeny, byly vkusně doplněny videoartem, který značně podtrhuje emocionální náboj tohoto díla. Balada Člověk a Smrt, klíčový díl kantáty o pomíjivosti pozemského života, pak přesně zapůsobila jako dramatická moralita.
Autor kantáty nepopisuje jednotlivé příběhy, ale jeho hudba je velkou vnitřní výpovědí. „Pro mě bylo velkou výzvou tento odkaz zpracovat a předat věčná poselství příběhů, která jsou někde hluboko ukryta v našich kořenech,“ říká Košíková.
V plném obsazení Kytici můžete vidět 23. října ve Zlínském divadle a o den později v uherskohradišťském Klubu kultury. Z nahrávky (bez filharmonie a sboru) pak v letošním programu MFF Strážnice 26. června.

autor: IVA TYMROVÁ

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace