Jako za starých časů
Foto: pri
Rež mlátili na stroji z třicátých let minulého století
Nadšení a optimismus je neopouští. Po roce se opět pustili do unikátního díla. Před týdnem z pole dovezli vlečku plně naloženou ručně posečeným a svázaným žitem. O víkendu se sešli znovu. Tentokrát u mokřadu Na Zelničkách v Kunovicích. Řeč je nadšencích v čele s Františkem Černým, kteří si chtějí připomenout a zároveň zasvětit mladé do činnosti našich dědů a pradědů. Na 2. kunovské mlácení dovezl Černý ze sbírky další plně funkční unikát - mlátičku Wichterle/Kovařík z let 1920-1925. Tato čistička je předchůdce té, na které jsme mlátili loni. Má pouze jedno čištění, tzn. že výsledkem je hrubý a jemnější omlat, na který se dále musel ještě použít fukar, popsal Černý a ukázal na opodál stojící a taktéž funkční bílo-červený fukar. Všem návštěvníkům ochotně pověděl, co jen věděl, a stejně ochotně prozradil, že pohon této skoro stoleté mašinky byl zajišťován vodou chlazeným benzinovým motorem z kroměřížské firmy Lorenz o čtyř koňských silách.
Součástí venkovní expozice historických zemědělských strojů byl kromě zmíněného fukaru také sklízecí stroj tažený koněm. Tento potažní stroj s názvem hrsťovačka, ve slangovém označení lopaťák, byl velkým pomocníkem při sklizni. Při ručním sečení muselo být hodně rukou k odebírání a skládání do snopů. Stroj dělá tzv. hrstě, které se váží povříslem do snopů mnohem rychleji, vysvětli Černý, který připustil tvrzení, že kosení je jako cvičit tai-či. Osobně si myslím, že kosení kosou je velmi zdravý pohyb a že je to jistě také levnější než platit za fitcentrum. Zdůrazňuji, že vím, o čem mluvím. Pokud se chce někdo zbavit přebytečných kilogramů a zvýšit fyzičku, je kosa ideálním nástrojem.
Pamatovat si a pracovat se strojem jsou ale dva rozdílné pojmy. Ruční startování a následný rachot sledovali všichni se zájmem. Nikdo z nás dnes se stroji pracovat neumí. Známe to pouze od vidění z dětství. Každá práce, i ta současná, vyžaduje jistou odbornost a praxi. Odbornost na tyto historické stroje nemáme, ale snažíme se ji získat, zdůraznil Černý a dodal, že se drží pevně svého motta: Staří si zavzpomínají a mladí se poučí.
Příjemnou atmosféru, o kterou větší počet zvědavců projevil zájem až po obědě, pomohly umocnit Tetičky z Kunovic. Většina v krojích a dvě v přestrojení za muže přinesly hospodáři Jiřímu Osohovi a jeho ženě Kateřině krásný dožínkový věnec. Vlnu vedra zahnala vychlazená slivovice nebo limča kombajnérka. Po zdárně vykonané práci následovalo posezení s hudeckým uskupením CM Lintava.