Dobrou vůli je potřeba podporovat, zalívat, aby rostla, říká zpěvák Jindra Polák

Country, bluegrass, pop i rock, to všechno v sobě spojuje kapela Jelen, která svou pohodovou muzikou osvěžila program Koncertu dobré vůle na Velehradě.
Kapelu tvoří sedm muzikantů v čele s usměvavým zpěvákem Jindrou Polákem. Proslavily je písně Magdalena, Jelen, duet s Janou Kirschner A co bylo dál... V březnu 2015 získal Jelen od Akademie populární hudby cenu Anděl v kategorii Objev roku.
S lídrem kapely Jindrou Polákem a baskytaristou Ondřejem Málkem jsme si na Velehradě povídali o náboženství, prázdninách i dalších plánech...

Dnes jste stáli na jednom pódiu vedle arcibiskupa Jana Graubnera. To se každý den nestává...
Ondřej Málek: To se stalo poprvé a patřičně si toho okamžiku vážíme.
Jindra Polák: Byl to zvláštní, vážený pocit - hned nás také přešla chuť na naše obvyklé srandičky. 

Vystupovali jste už někdy na takové masové křesťanské akci?
Jindra: Jsme velmi potěšeni, že se můžeme zúčastnit tak vážené akce, kde je přímý přenos do televize a hraje se naživo - ne na playback.  
Ondra: Já už jsem jako praktikující křesťan měl příležitost v rámci královéhradecké diecéze, například na mezinárodním setkání mládeže v Kolíně nad Rýnem. Je super, že se takové akce dělají. Jsem rád, že nás pořadatelé přizvali, aby se program trochu ozvláštnil.

Akce se jmenuje Dny lidí dobré vůle - myslíte, že je ještě mezi lidmi dobrá vůle?
Jindra: Pevně doufáme, že je. A proto je potřeba ji podporovat, zalívat, aby rostla.
Ondra: Já jsem o tom taky přesvědčenej.

V současnosti je otázka víry ve světě takové malé minové pole. Jak náboženské boje vnímáte vy osobně?
Jindra: Myslím, že všechna náboženství, tak, jak byla původně myšlena, byla založena na lásce. To, co se dnes děje, je zneužití víry k úplně jiným účelům a s původními myšlenkami to nemá nic společného.
Ondra: Je to přesně tak, jak říkal Jindra. Víra byla zneužita v procentech dobrých věřících, hrstkou darebáků. Podařilo se jim však svými činy zastrašit miliony lidí.

Myslíte, že z toho, co se děje všude kolem nás, je nějaká cesta ven?
Ondra: Snad skrze lásku, odpuštění a základní hodnoty všech náboženství. Navíc radikálové - to není o náboženství, ale o lidech. Často, když na tohle téma začnou diskuze, tak převáží emoce a strach nad rozumem a podloženými argumenty. Proto jsem rád, když se někde diskutuje racionálně, bez emocí.
Jindra: Je potřeba, aby si lidé uvědomili, že láska k bližnímu se netýká jen jejich komunity nebo stejně smýšlejících lidí věřících ve stejného boha. Lidé se musí naučit tolerovat různé formy náboženství a až se to naučí, pak je možnost, že náboženské války okořeněné o terorismus v rámci celého světa ustanou. Problémem také je, že se velmi silně podněcuje v lidech strach, což je přesně to, co radikálové chtějí.  

Jak se dali dohromady kluci z Prahy a Přibyslavi?
Jindra: Asi to byl osud. (smích) Setkali jsme se v nahrávacím studiu Martina Ledviny. My i kluci z tehdejší přibyslavské kapely Šatlava jsme tam nahrávali. Zajamovali jsme si a naprosto sedli. Od té doby hrajeme pod hlavičkou Jelena společně.  

Jak zvládáte zkoušky a společné hraní, když jste každý odjinud?
Ondra: Každý si připravuje nějaké nápady, posíláme si nahrávky a pak děláme soustředění u kluků v Praze, nebo u nás v Přibyslavi.

Co je pro vás důležitější - texty, nebo muzika?
Jindra: Texty jsou pro mě důležitější, protože s nimi musím být maximálně spokojený. Nenechám v nich nic nesrozumitelného, žádná hluchá místa, krkolomné přesmyčky a nic, co by mi nesedělo. Češtinu mám totiž hrozně rád a nechci ji kazit. Pak přidáme muziku a to je ta třešinka na dortu.

Váš akustický projev je celkem originální. Je to protest proti dnešnímu přetechnizovanému světu, nebo inspirace z Irska, kde jste se nějakou dobu živil hraním?  
Ondra: Všechny nás akustická muzika baví. Když jsme se s klukama potkali ve studiu na jam sessionu, zjistili jsme, že nám to spolu perfektně ladí.
Jinda: Irská hudba společně s černošským blues je v mnoha směrech základem a inspirací pro celou pop music.

Inspiruje vás někdo na české scéně?
Jindra: Díky hudbě napříč žánry a nádherným textům je pro mě velkou inspirací tvorba Roberta Křesťana a Druhé trávy, stejně jako Vládi Mišíka, Michala Prokopa či Martina Ledviny (producent a kytarista Druhé trávy, Lenky Dusilové). Nejsem velkým posluchačem české muziky, mám rád hudbu z celého světa.

Jak vnímáte českou hudební scénu?  
Ondra: Já to vnímám velmi pozitivně. Máme kamarády napříč hudebním spektrem, od libereckých rapových partiček, přes popové kapely, ... Je škoda, že rádia mladým kapelám a začínajícím dobrým interpretům prostor moc nedávají.
Jindra: Česká scéna hodně posiluje, je hodně zajímavých lidí, písničkářů a když člověk přijede na festival, rozhodně se nenudí a užije si parádní koncerty.

Jak Jelen prázdninuje?
Ondra: Skoro vůbec, snad jedině v dodávce a na pódiích, protože je uprostřed festivalové sezony, hrajeme každý víkend. Letos máme na osmdesát koncertů, což je pro nás naprosto skvělé. Minulé léto to bylo trochu horší, protože jsme všichni jezdili v jedné dodávce, kde nefungovala klimatizace, a to byla někdy síla přežít. (smích)

A co vaše přítelkyně, rodiny - nevyčítají, že zmizíte na celé léto?
Jindra: Vůbec. Hrajeme od čtvrtka do neděle a od pondělka do čtvrtka se zase plně věnujeme babám a rodinám. (smích)

Hádáte se kolem tvorby hodně?
Ondra: Ani ne. Jindra většinou přinese nápad, nástřel, kostru písniček a každý nástroj k nim pak na soustředění dodělává aranže. Až máme pocit, že je to „ono“, je písnička hotová.

Proslavil vás duet s Janou Kirschner. Jak vlastně spolupráce vznikla?
Jindra: S Janou jsme se potkali tak, že nás oslovili z televize, jestli bychom nechtěli napsat písničku k seriálu Všechny moje lásky. Měl to být duet. Já jsem měl rozepsanou písničku a nemohl ji dodělat. Najednou se z rádia linul Janin zpěv, který mě tak nakopl, že jsem ji hned, na místě, dopsal. A když jsme se s klukama bavili, kdo by měl duet nazpívat, bylo jasné, že Jana Kirschner. Písničku jsme jí poslali a ona kupodivu souhlasila. Přijela z Londýna, kde díky mateřským povinnostem žije, a ve studiu vznikla píseň A co bylo dál...

V říjnu má vyjít deska Vlčí srdce Tour 2016, ke které vyrážíte na největší turné kariéry. Můžete prozradit, co fanoušky, kteří přijdou třeba na zlínský koncert, čeká?
Ondra: Už teď se velmi těšíme, jak budou reagovat na naši druhou desku, kterou na tour chceme i pokřtít.
Jindra: Jako host tradičně pojede Kateřina Marie Tichá a kapela David Stypka & Bandjeez z Frýdku-Místku, která je skvělá. Opravdu se moc těšíme a už teď slibujeme, že to bude stát za to!