Jsem vděčný, že jsem se mohl vrátit, přiznává Hůlka

Jsem vděčný, že jsem se mohl vrátit, přiznává Hůlka
Foto: archiv divadla  /  Daniel Hůlka při zkoušce Draculy.
Praha Společnost 10 / 12 / 2009

Dnes si uvědomuji, že ze mě mluvila pýcha, když jsem kdysi tvrdil, že mě Dracula svazuje

Dan Hůlka pocítil slávu hvězd, ale i prudký pád úplně na dno. Prošel mnoha zvraty v pracovním i soukromém životě. Utekl z hudební scény, v ústraní přehodnocoval svůj život a byl rozhodnutý, že se k divadlu už nikdy nevrátí. Všechno změnila až nabídka na životní roli - pána démonů, která ho kdysi katapultovala na špici českého showbusinessu. V současné době se připravuje na roli Barona Prášila ve stejnojmenném muzikálu, jehož premiéra na diváky čeká v Hybernii v únoru příštího roku.

Prý se vám před čtrnácti lety ještě v první verzi Dráculy na konkurz moc nechtělo. Přišel jste jen díky kamarádovi a spolupráci s Jozefem Bednárikem. Byl to osud?
Na konkurz se mi opravdu nechtělo, protože jsem v té době měl jinou práci a díky tomu, že mě přesvědčil kamarád a spolužák Lubo Fritz, který dělal asistenta režie panu Bednárikovi, tak jsem do toho šel a také díky tomu, že jsem chtěl s Beděm spolupracovat.
Dokázal jste si tehdy představit, do čeho vlastně jdete?
Vůbec ne. Nedokázal jsem si to představit.
Byl to velký skok z operního jeviště na to muzikálové?
Co se divadla týká, tak obrovský skok to nebyl. Hudební divadlo je i opera.
Nedívali se na vás operní kolegové skrze prsty?
Kupodivu ani ne. Ani když jsem po letech nastoupil do angažmá jako sólista Státní opery, tak mi to nikdo nepředhodil.
Litoval jste někdy, že jste u opery nezůstal?
Ne, vůbec ne. Já jsem se k ní tak průběžně vracel, takže to vlastně nebyl nikdy odchod definitivní.
Role hraběte Draculy vás prakticky přes noc proslavila. Během krátké chvíle jste totálně ztratil soukromí. Jak jste se s tím vyrovnával?
Ze začátku hodně těžko, ale postupně si člověk na to zvykne a přestane to vnímat.
Byl jste velmi slavný, všude o vás bylo slyšet - pak jste se stáhl do sebe, dal jste se na vysokohorské treky. Potřeboval jste trochu klidu, vypadnout z toho kolotoče a popadnout dech?
Nevím, jestli dech, ale asi jsem to trochu přehnal s prací, takže jsem musel z divadla na nějakou dobu odejít. Byl jsem totálně vyčerpaný - zpočátku jsem jen odpočíval a snažil se dát dohromady. Postupně jsem se pak začal rozhlížet a pracovat v úplně jiném oboru. Potřeboval jsem nějak zaměstnat mozek. Myslel jsem si, že se do divadla už nikdy nevrátím.
Ale pak mi začalo chybět - a když mi kamarádi zavolali, že se vrací Dracula a že by je mrzelo, kdybych nebyl u toho, byl jsem opravdu hodně rád a vděčný za to, že jsem se mohl vrátit.
Nemáte obavy, že se to bude opakovat?
Po návratu jsem se půl roku dopředu domluvil s producentem Divadla Hybernia Oldřichem Lichtenbergem a naplánoval na teď pobyt v lázních. Takže jsem si užil pětitýdenní pauzu. Ale i v lázních jsem se připravoval na náročnou roli Barona Prášila ze stejnojmenného muzikálu, který bude mít v Divadle Hybernia premiéru 25. února příštího roku.
Jak berete český showbusiness dnes? Najdete v něm opravdové kamarády, kteří při vás budou stát, i když třeba budete na dně?
Myslím si, že překvapivě mohu říct, že mám v branži pár opravdu dobrých kamarádů.
Jaký byl návrat k Draculovi na muzikálová pódia?
Návrat Draculy byl velmi radostný, když jsme se s Beděm po letech sešli. Spousta vzpomínek, ta role je nádherná, to představení je nádherné, prostě nejlepší návrat, jaký jsem si kdy mohl představit.
Dnes si uvědomuji, jak ze mě mluvila pýcha, když jsem kdysi tvrdil, že mě tahle role svazuje. Už vím, že právě jí vděčím za další nabídky, které jsem dostal. Tenhle muzikál mi změnil život. Pro mě teď Dracula znamená úplně všechno. Jsem jeho dítě a Dracula zase moje
Chybí vám starý ansámbl, staré pojetí?  
Samozřejmě že lidé z toho původního obsazení mi chybí, protože jsou s tím spojeny krásné vzpomínky, ale tak to je. Nikdy nemůže člověk hrát se stejnými lidmi, v Divadle Hybernia je to zase vyváženo novými lidmi, kteří jsou fajn. Mezi tímto ansáblem je mi moc dobře.
Přemýšlíte i o vlastní sólové cestě?
Samozřejmě, teď mám před sebou koncert a šňůru, ještě se starým repertoárem, která se jmenuje Vzpomínání. Budu zpívat - jako kdysi - v triu s Jirkou Škorpíkem a Pavlem Plánkou. Potom mám připravený veliký projekt, který vyvrcholí novou deskou. Ta by měla vyjít koncem příštího roku. Navíc připravujeme již zmíněný muzikál Baron Prášil, kde hraju hlavní roli.
Jste démonický, ale posmutnělý - jste alespoň teď šťastný?
Myslím si, že vůbec nejsem posmutnělý, myslím si, že jsem šťastný víc, než si spousta lidí dovede představit.
Co vy a Morava? Spojuje vás něco s naším krajem?
Se Slováckem žádný vztah nemám, že bych za někým jezdil na návštěvu, to ne. Jinak vztah k Moravě mám dobrý, za prvé tam mám sklípek, což je dobrá věc, a za druhé tam mám kamaráda Jarka Voborného a celé Ivančice miluji.
Jaké máte nejraději Vánoce? Klasické české v rodinném kruhu, nebo spíš americké plné večírků?
Americké určitě NE!

autor: IVA TYMROVÁ

Tagy článku

TOPlist