„Jsem typ člověka, který nevydrží jen u jedné věci,“ přiznala budoucí učitelka

Čtrnáctiletá Amálie Malušová se do pěvecké soutěže Ostrožský skřivánek přihlásila počtvrté, loňské vítězství s přehledem obhájila. Členka folklorního souboru Ostrožan II okouzlila porotu nejen nádherným hlasem, ale i krojovou čistotou a výběrem titulní písničky Červené jablúčko z cédéčka CM Pramének. „S mamkou jsme hledaly nějakou píseň, která by seděla k mé povaze a mému věku, a tahle se mi prostě líbila,“ prozradila Amálka, kterou jako ostatní mladé zpěváčky na Ostrožském skřivánkovi doprovázela CM Šefranica.

Amálko, máš nějaké folklorní kořeny?
Mám, taťka chodil do folklorního souboru Hradišťánek a děda hrál v dechovce.

Takže ptát se tě na vztah k ostrožskému kroji je zbytečné...
Mám ho moc ráda. Poprvé jsem v něm byla v šesti letech, kdy mi ho mamka půjčila od známých, a od té doby jsem v něm byla každý rok u nás na hodech. A to už ve vlastním, který mi svépomocí obstarala mamka, vyšívala mi všechny součásti kroje.

Kudy vedla tvoje folklorní cesta do Ostrožanu II?
Jako malá jsem začala chodit do souboru Tancováček, který vedla paní Hudečková, která společně s manžely Lenkou a Jiřím Buráňovými vede i soubor Ostrožan II. No a v mých 12 letech potřebovali posilu k tancování moravské besedy na ostrožských hodech, tak mě oslovil kamarád, jestli bych jim nepomohla.

A co hudební nástroje?
V pěti letech jsem se začala učit hrát na zobcovou flétnu v místní základní umělecké škole, od desíti let se učím hrát na kytaru.

Podruhé jsi vyhrála Skřivánka. Jak se ti předtím dařilo na pěveckých soutěžích?
Od první třídy se pravidelně zúčastňuji školní soutěže Zlatý havran, kde jsem vždy získala medailové umístění. V soutěži Ostrožský skřivánek jsem soutěžila celkem 4x, poslední dva roky jsem vyhrála ve své kategorii. Loni a letos jsem se zúčastnila soutěže Zazpívej, slavíčku, ale bohužel bez umístění.

Máš svůj pěvecký vzor?
Žádný konkrétní vzor nemám, prostě mám ráda různorodou hudbu.

Lidovým písničkám a zvykům obětuješ hodně času, máš vůbec čas i na další koníčky?
Jsem takový typ člověka, který nevydrží jen u jedné věci, a proto mě od malička vedli k různorodým aktivitám - od tří let jsem začala lyžovat, jezdit na kole, plavat, pak se přidala turistika, hudba, gymnastika, aerobik, který jsem dělala i závodně, později k tomu přibyl tanec, četba, záliba ve filmech, jízda na snowboardu.

Letos končíš základní školu. Už víš, kam půjdeš dál?
Přihlásila jsem se na Střední pedagogickou školu do Kroměříže a Boskovic. V dospělosti bych se chtěla uplatnit jako učitelka v mateřské školce nebo na prvním stupni ZŠ.