Možná to tak bylo, možná to bylo jinak, ale vše se klidně mohlo odehrát na těch samých místech, na kterých se v sobotu v Archeoskanzenu v Modré konala již devátá bitva o Veligrad. Všichni návštěvníci se tak rázem přenesli v čase do šedesátých let devátého století. Celá tehdejší západní Evropa trpěla vpády Vikingů z Dánska a Norska. Na druhém konci Evropy začínala vzrůstat moc Kyjeva, nejen Byzantská říše jen stěží odolávala Arabům. Přibližně v této době se odehrál i příběh, který ztvárnili bojovníci z Čech, Moravy i ze zahraničí.
Jednalo se o epizodu, kterou zaznamenal franský písemný pramen asi na dvou řádcích. „V roce 869 se kníže Rostislav dozvěděl o tajném spiknutí svého podknížete Svatopluka, budoucího panovníka Velké Moravy, který se spřáhl s Karlomanem, což byl franský princ, a měl v plánu se ujmout vlády nad Velkou Moravou. Rostislav tomu chtěl předejít a snažil se Svatopluka zajmout, jenomže ten se o tom dozvěděl a sám na Rostislava nachystal léčku, která pro něj měla tragický konec,“ nastínil osu příběhu archeolog Luděk Galuška.