Kdo si počká, ten se dočká

Kdo si počká, ten se dočká
Foto: pri
Velehrad Společnost 11 / 09 / 2012

Velehradské hody po čase s domácími stárky a bohatou přespolní chasou

Nejen růže trpělivost přináší. To se letos Vojtovi Lužovi nejmladšímu potvrdilo po třech podstárkováních. A splnilo se mu i přání jít na domácí půdě za stárka spolu s domácí děvčicou. Musel čekat ještě rok, ale vše se stalo skutečností. Po boku v průvodu mu stála kamarádka Alžběta Kolomázníková.
Netančili spolu, nechodili spolu, ani stejnou vysokou školu nestudují. Jednoduše na sebe čekali. My už jsme byli s Vojtou domluveni dva roky nazpět, ale minulý rok jsem byla v Americe, vysvětluje Alžběta a Vojta krčí rameny a vtipně s výrazem smutku ve tváři konstatuje: Musel jsem čekat.
Společně se také radovali ze dvou novinek. Po dlouhé době šli na Velehradě ryze domácí stárci a poprvé si zatančilo na večerní zábavě sedm párů tanečky. K prvnímu se vyjádřila stárka: Konečně jsme se dočkali i toho, že jdou velehradské děcka. Hody jsou každoročně, ale mnohokrát se stalo, že jsme si museli jednoho stárka půjčovat. Modrá se nepočítá, ale přeci jen Vojta chtěl počkat, aby to bylo to pravé ořechové.
Večerní taneční překvapení měl na starost Vojta, který jistě také přivedl do průvodu čítajícího 16 párů odhadem skoro polovinu krojovaných, kteří neměli velehradské kořeny. Sejít se o prázdninách, abychom něco nacvičili, je pro chasu těžké. Poprosili jsme kamaráda z Hradišťanu Honzu Kysučana a ten nám dal takový rychlokurz, pět šest zkoušek. Co se týká děcek v průvodu - jsou to naši kamarádi, takže jsme rádi, že přišli, prozrazuje Luža, taktéž tanečník zmiňovaného souboru.


Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace