Ke stárkování Terezu dovedla babička

Ke stárkování Terezu dovedla babička
Foto: pri  /  Huštěnovičští stárci zleva: Petr Kanyza, Veronika Rozumková, Tereza Ondruchová, Jiří Silný
Huštěnovice Společnost 21 / 11 / 2012

Pouze měsíc postačil na zajištění hodů po hrozbě jejich zrušení

O udržení hodové tradice v Huštěnovicích se letos musely postarat dvě přespolní děvčice. Tereza Ondruchová z Uh. Hradiště a Veronika Rozumková z Babic.
Babička, mamka, teta a teď i já jdu za stárku. Pro nás, ale hlavně pro babičku je to svátek. Už když jsem se narodila, bylo řečeno, že stárkou jednou musím být, radostně pronesla starší stárka Tereza poté, co si pro ni přišel Jiří Silný před dům její babičky Věry Blahové, která svoji vnučku podpořila velkou měrou. V kroji chodím od malička, ale před třemi lety babička chtěla, abych chodila tančit a nacvičovat s chasou. Moc jsem nechtěla, a tak jsem poprosila Verču, kterou jsem znala opět přes babičku, aby chodila se mnou, popsala Tereza kroky, které letos vyústily po troše přemlouvání až ke společnému stárkování.
V kroji chodím pouze tady. V Babicích jsem v kroji nikdy nešla. Nějak mi přijde, že srdce mám tady, prozrazuje Veronika Rozumková, mladší stárka, a přidává, že rodiče ze začátku nakloněni moc nebyli. Nechtěli, protože jsem prvním rokem na gymplu, ale jak to bývá, nakonec svolili, usmívá se.
Černou variantu bez stárků nahradil na poslední chvíli nečekaný obrat. Při předávání povolení jej starosta kvitoval. Musím vás tu, milá chaso, před všeckýma pochválit. Za to, že jste dokázali dvoje stárky sestavit. I když jste si obě stárky po okolí zapůjčili, su rád, že jste po dvou letech situaci vyřešili.
O překvapení na místě se hodařům postarali motoristé, jelikož velmi početný průvod dvakrát vyzvedával stárky přímo z domů u hlavní cesty. Tento rok jsou řidiči extrémně nervózní. Každý rok se to na chvíli stopne a pak se provoz opět spustí, ale takové vytrubování jsem nezažil, postěžoval si Jiří Silný, starší stárek, který se stal jedním z hlavních pilířů letošních hodů. Rozhodně jsem chtěl, aby byly oba dva páry. Ve škole mně to sice těžce ujíždí, ale jsem rád.
U nás doma mamka nechtěla ani slyšet, aj si pobrečela. U nás to takový zvyk není, řekl Petr Kanyza, mladší stárek, který se svěřil i s tím, jak se k folkloru dostal. Bylo to přes fotbal. Všichni chodili do chasy, tak jsem začal také.
Sobotní veselí pokračovalo s DH Boršičanka i na nedělní zábavě. Vy, kteří jste obstáli, vydrželi nebo se chcete s chasou setkat ještě do třetice, jste srdečně zváni 24. listopadu na hodové dozvuky.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace