Květa Fialová patronkou soutěže Moje babička

Květa Fialová patronkou soutěže Moje babička
Slovácko Společnost 11 / 06 / 2012

Patronkou soutěže DOBRÉHO DNE Moje babička se stala oblíbená česká herecká legenda Květa Fialová, která ve svých téměř 83 letech hraje ve dvou inscenacích Slováckého divadla a za postavu svérázné hraběnky Maude dostala dokonce nejvyšší herecké ocenění Thálii.
„Často jezdím za seniory a ti si stěžují, že jsou staří. Vždycky jim odpovídám, že to je nejkrásnější věk mého života. Vždyť se podívejte, jak já si krásně žiju, jezdím do Hradiště vlakem, povídám si s lidma a raduju se ze života,“ usmívá se svým neodolatelným způsobem Květa Fialová a dodává: „Máte dvě možnosti - starý, nebo mrtvý. A pak jsou hned všichni radši staří.“
Mimochodem - ne nadarmo se paní Květa stala v letošním roce patronkou Evropského roku aktivního stárnutí a za pomoc seniorům obdrží po prázdninách na jevišti Národního divadla další cenu. A odměnu máme i pro vítězku soutěže DOBRÉHO DNE.
Nejlepší babička se kromě pobytu v lázních může těšit na osobní setkání s Květou a zhlédne představení Slováckého divadla Harold a Maude, kde oblíbená česká herečka exceluje.
Po několika letech se v hospůdce U Fuchsií vymění výstava fotografií. Folkloristy na zdech vystřídají Dětci amatérské fotografky Alžběty Šáchové a kreslené vtipy autorské dvojice Poklop Luboše Pospíšila a Karla Klose. Vernisáž společné výstavy se koná ve čtvrtek 14. června od 17.00.  Po vernisáži proběhne koncert Luboše Pospíšila s dobrovolným vstupným!
Uherskohradišťská rodačka a překladatelka Alžběta Šáchová vystavované záběry nafotila v Portugalsku, Barceloně a židovské čtvrti v belgických Antverpách. „Na dovolené místo běhu po památkách či válení se po pláži spíš zalézám do zapadlých uliček a tam, jako šelma, číhám na babky, dědky a děti, protože nic fotogeničtějšího neznám. A pokud mám na těch cestách společnost, tak ji zpravidla přivádím do vývrtky tím, že odmítám chodit po nákupech nebo jenom tak vysedávat u mojita. Já totiž takřka pořád odbíhám a jako v tranzu permanentně lovím kolemjdoucí,“ přiznává autorka zajímavých snímků, která o kompozici, světle, ostrosti a podobných věcech nemá ani páru.  „Nevadí mi, když dědáčkovi na fotce chybí třeba půlka hlavy, hlavně aby tam byla ta dřevěná noha, kvůli které ho fotím,“ dodává.
Dokonalá technická kvalita fotky pro ni není kritériem pro rozhodování, jestli je dobrá, nebo není. „Buď mě ten můj objekt bací charismatem, zabrnká mně na strunky a rozezní ve mně osobní písně (a z toho důvodu jsou taky fotky opatřené úryvky mých oblíbených písní) anebo vznikne jenom fotka, která může být kompozičně dokonalá, ale stejně se k ní pak už málokdy vracím,“ uzavírá povídání o fotografiích, které můžete ve čtvrtek ohodnotit sami, pokud dorazíte na vernisáž.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace