Letěli jsme před bouřkou

Letěli jsme před bouřkou
Foto: pas
Břestek Společnost 22 / 08 / 2011

Paprsky ostrého slunka prokousávají mraky. Něco je ve vzduchu - blíží se bouřka a my máme letět balonem. Radar však ukázal, že bychom to měli stihnout, proto se hřiště začalo plnit nafouknutými pestrobarevnými bublinami a proutěnými koši. V rámci prvního mezinárodního balonářského festivalu Buchlov 2011 se chystá vzlet osmnáctičlenné fiesty.
Nasedáme do proutěného koše s obavami i nedočkavostí. Odlétáme. Koš pomalu stoupá k nebi a z mávajících lidí na břesteckém hřišti se stávají špendlíkové hlavičky. Všichni na palubě našeho balonu věří kapitánovi vzdušné plavby pilotu Liboru Staňovi, který si do fungl nového balonu, už desátého přírůstku balonářské firmy, vzal i pětiletou dceru Terezku. Dohromady nás v koši cestuje sedm.
Vítr nás unáší přes zalesněné kopce Chřibů směr Modrá, Huštěnovice, Traplice, Sušice, Kudlovice, Spytihněv. Z výšky pozorujeme dění pod námi. Na poli se procházejí čápi, opodál kličkuje zajíc, jinde rychle uklízí seno před deštěm, chlapi na obecních hřištích hrají fotbal nebo v klidu sedí na zahrádce u piva. Z výšky vidíme poklidný páteční podvečer. Špendlíkové hlavičky nám mávají a my jim rádi odpovídáme.  
Musím uznat, že chvíle, kdy se balón odlepil od země a začal neuvěřitelně rychle stoupat vzhůru, byla nezapomenutelná, stejně jako celé putování vzduchem. Adrenalin dodávaly bouřkové mraky, které připomínaly, že by bylo dobré přistát a sbalit bublinu, než promokneme úplně na kost.  
„Otočte se proti směru letu, podřepněte, chytněte se madel,... přistáváme,“ upozornil kapitán.  Škrtneme o zem, jednou, dvakrát a už stojíme na místě. V rychlosti smotáváme bublinu, protože bouřka je opravdu na spadnutí.
Nasedáme do jeepu, vyjíždíme z pole na pevnou cestu a o sklo se tříští první kapky. Pak už prší tak, že stěrače nestíhají příval vody brát. „Tak to bylo o fous, vzduchoplavci,“ otáčí se na posádku řidič doprovodného vozidla, který nás hned po přistání zachránil před zmoknutím. Kapitán mezitím obvolává všechny ostatní balonáře, aby se ujistil, že přistáli v pořádku.
Teprve po posledním telefonátu si oddechl  a vysvětlil pasažérům, že křest první vzuchoplavby kvůli bouřce proběhne až v BalonCentru. 
Každý, kdo absolvuje let poprvé, je pokřtěn ve jménu čtyř živlů - ohně, vody, půdy a větru - a dostává nové jméno, které je spjato s místem jeho prvního přistání. Na památku dostane křestní list vzduchoplavce. Všem je vždy kladeno na srdce, že pokud se jej nějaký jiný vzduchoplavec zeptá, jak se jmenuje, musí říct své vzduchoplavecké jméno. Pokud se však splete a neřekne jej celé správně, musí pro partu koupit bednu šampáňa.
Máme to za sebou a v paměti zůstává krásný, romantický zážitek.    

autor: IVA TYMROVÁ

Galerie

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace