Libuše Habartová: Jsem ředitelka, matka i babička

Libuše Habartová: Jsem ředitelka, matka i babička
Foto: Marek Malůšek
Uherské Hradiště Společnost 20 / 08 / 2021

S novou divadelní sezónou čeká spousta práce i ředitelku Slováckého divadla Libuši Habartovou. Ta však byla jeho věrnou divačkou i v době, kdy ještě netušila, že se jednou postaví do jeho čela. Jak vzpomíná na koncertní verzi muzikálu Jesus Christ Superstar? Co jí dala inscenace Harold a Maude? A jaké výzvy ji čekají?

Paní ředitelko, už se uklidnila situace, která v divadle vládla před prázdninami?

Na tuto otázku se nedá odpovědět jednoduše. Nabízí se mnoho odpovědí z různých pohledů. Nejdelší čas pro uklidnění situace je potřeba pro emoční stránku, která je vždy součástí našeho jednání, ať už více nebo méně. Je to velmi individuální a s touto situací se musíme vypořádat každý po svém. A na druhé straně je pak profesní stránka věci. V tomto ohledu všichni víme, že musíme a chceme fungovat, pracovat a tvořit. Věřím, že nadcházející podzim nám všem už nezkomplikuje epidemiologická situace a my budeme moci realizovat vše pro naše diváky tak, jak bychom si přáli.

 Slovácké divadlo čekají dvě odložené premiéry, které jste už ale měla možnost vidět. První z nich je komedie Perfect Days. S jakými pocity jste odcházela z interní premiéry?

Ano, máte pravdu, interní premiéru jsme viděla a moc se mi líbila. Hned jsem si neuvědomila podle názvu, že tento příběh vlastně znám. Odcházela jsem s pocitem: „Kéž bychom už mohli hrát pro diváka, aby i herci na své úžasné výkony měli zpětnou vazbu!“ Věřím, že diváci budou nadšeni, já jsem tedy rozhodně byla a těším se na oficiální premiéru.

 Při koncertní předpremiéře Jesuse v červenci to vypadalo, že s herci vše prožíváte, fandíte jim a držíte snad všechny palce, co máte.  Bylo to tak?

Vzhledem k tomu, že jsem viděla interní premiéru Jesus Christ Superstar, z které jsem byla naprosto ohromena, úplně jsem si neuměla představit, jak bude vypadat koncertní zpracování, kde bude chybět úžasná choreografie a krásná scéna. Nicméně opět jsem byla uchvácena a vím z reakcí diváků, že oni také. Velké díky režiséru Dodo Gombárovi a všem hercům a ostatním spolupracovníkům, kteří ve velmi krátkém čase dokázali koncertní verzi zpracovat a nastudovat. Oficiální premiéra Jesuse bude už mé třetí setkání s tímto dílem a skutečně musím říct, že se nemohu dočkat a velmi se těším na reakce diváků. 

Prý se vám velmi líbila inscenace Harold a Maude s Josefem Kubáníkem a Květou Fialovou v hlavní roli, za kterou dokonce získala Cenu Thálie. Čím se vás dotkl právě tento příběh?

Domnívám se, že tento příběh se musí dotknout snad každého. Pro mě byla paní Květa Fialová vždy úchvatná pro svůj postoj k životu, k řešení těžkých životních situací, ale zároveň i pro úžasnou lehkost bytí, která z ní vyzařovala. Toto vše pro mě bylo cítit z Maude. Byl to velmi silný příběh a zároveň naprosto niterný. Věřila jsem oběma skvělým hlavním představitelům každé slovo, každou myšlenku, ať už vyřčenou, nebo nevyřčenou.

Jste ředitelkou divadla, což jistě vyžaduje velkou dávku rozvahy. Zároveň je divadlo hodně o emocích. Dokážete tyto dvě polohy - racionální a emocionální - prožívat obě naplno? Nebo i jako divačka v hledišti přemýšlíte o inscenaci jako ředitelka?

Každý, ať už jsme v jakékoliv pracovní pozici, musíme být především profesionály, o tom není pochyb. Nicméně každý jsme nějak nastaven a toto nastavení je nedílnou součástí naší osobnosti. V divadle jsem ředitelka, v osobním životě jsem především žena, matka, dcera, babička... Každá z těchto „rolí“ je úžasná, emotivní, opravdová... Toto úplně oddělit od profesního života nejde. Tedy při představení jsem především divačka, nechávám se strhnout příběhem a užívám si to.

autor: Petra Kučerová

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace