Na osobnost s velkým srdcem se vzpomínalo s úsměvem

Večer plný nostalgických vzpomínek na všemi oblíbenou a váženou folklorní ikonu Tondu Čevelu se nesl ve znamení vtipných příhod z jeho bohatého života, který strávil v zajetí slováckých písní. Nejbližší přátelé na něj přišli zavzpomínat nejenom jako na muže s hlasem od pána boha, který dokázal strhnout ke sborovému zpěvu, ale také jako na člověka, bez něhož by se neobešla žádná zábava.
Život babického rodáka Tonečka, jak mu říkali snad všichni jeho blízcí, se motal kolem lidových tradic a především okolo dvou folklorních souborů. Tím prvním milovaným byl Hradišťan, z něhož svůj kumšt postupně přenesl do FS Lúčka v Kudlovicích. Proto byl i slavnostní večer „Vysoko zornička“, pořádaný u příležitosti Tonečkových nedožitých osmdesátých narozenin, pomyslně rozdělen mezi osobnosti z těchto souborů, jež na něj stále a rády s úsměvem na rtu vzpomínají.
Průvodcem celého večera se stal František Maňásek, který si zval postupně ke stolu, jako ke zpovědi, ty, kteří Tondu znali a milovali stejně jako on sám. Na zájezdové cesty a chvíle strávené v Tonečkově společnosti zavzpomínala Věra Domincová, coby pěvecká partnerka k jeho tenorově zbarvenému hlasu. „Byl pro mě ryzím člověkem vzácného charakteru s velkou a citlivou duší,“ se slzami v očích přiznala první zpovídaná Věra Domincová. Mezi dalšími folklorními osobnostmi, jež zazpívaly Tonečkovy oblíbené písně a následně zavzpomínaly, byl: Josef Pilát, Jiří Pavlica, Jiří Litoš, Stanislav Gabriel starší a Pavla Rokytová a Mužský sbor z Kudlovic. Ovšem co by to bylo za vzpomínky bez vysokých zvuků houslí a drnkajícího cimbálu, o které se postarala CM Stanislava Gabriela a CM Lúčka. Dvouhodinový program naplněný smíchem, písní a vzpomínkou vyvrcholil aplausem vestoje, jejž diváci věnovali personě, na niž se ani po dlouhých letech nezapomíná.