Mám jediného syna a vždycky jsem si přál, aby byl králem!

Mám jediného syna a vždycky jsem si přál, aby byl králem!
Foto: pas  /  Vlčnovský král v obležení děvčat.
Vlčnov Společnost 29 / 01 / 2020

Letošní panovník si říká Pepík z Búd

Na tradičním Krojovém plese byl v sobotu představen vlčnovský král Josef Pavelčík ml., kterého při slavnostním defilé přinesli na ramenou Tomáš Pacík a Damián Havel. Budoucího panovníka celý večer doprovázeli družice a legrúti ročníku 2002, mezi nimiž nechyběl král roku 2014 František Šobáň. 
Devítiletého krále Pepíka podporuje široká rodina v čele s tatínkem Josefem a maminkou Petrou.
Táta Josef má k tradici jízdy králů velmi blízko. „Strýc Antonín byl dlouhá léta v čele výboru, rodiče zde aktivně pracovali. Já jsem se nejprve jako krojovaný kluk, později legrút a nakonec jako aktivní člen výboru zapojil,“ uvádí otec Josef Pavelčík. „Díky babiččině lásce ke krojům a jejímu umění v háčkování a sběratelství nás z rodiny vycházelo v kroji na jízdu i šestnáct!“ upozorňuje vinař, pořadatel koštu vína, který má v plánu vybudovat muzeum vinařství. Rád by mladým následníkům ukázal, že se dá ve Vlčnově udělat vynikající víno a navázat tak na tuto krásnou tradici.
„Nedávno jsme dávali dohromady rodokmen - náš rod zde působí minimálně od roku 1686, takže už chápu, proč jsem takový patriot se silnými vlčnovskými kořeny. Účast na jízdě beru jako přirozenou samozřejmost. Navíc organizuju tradiční košt vín, tak se toho nebojím,“ doplnil královský otec.
„Samozřejmě že se svět a doba mění. Každý rok je královská rodina jiná. Při té naší jízdě králů bychom chtěli především ctít tradice a zajistit bezproblémový průběh největšího folklorního svátku ve Vlčnově,“ tvrdí královský otec podpořený celou rodinou.
Maminka pochází z Traplic, kde se dodržuje hodová tradice. K jízdě králů si našla cestu až s manželem. Ale když kluci přišli poprosit o „krála“, byla trochu zaskočená. Nejprve musela v rodinném kruhu prodiskutovat, co za povinnosti to obnáší a jak na „vinařské hůrce“ vše z praktického hlediska zorganizovat. Od rodiny se jí dostalo velké podpory, takže nebylo co řešit. „Byl jsem nadšený - mám jediného syna a vždycky jsem si přál, aby byl králem. Můj otec by měl největší radost, ale za dva dny po návštěvě legrútů bohužel zemřel. I kvůli němu jsme na jeho počest nabídku přijali,“ dodává otec. Ten sezval rodinu ze všech koutů, protože mít v rodině krále, to je rozhodně důvod se po letech se všemi vidět.

Královský otec Josef Pavelčík poukazuje na zásadní odlišnosti, kterými je vlčnovská jízda králů tradiční a lidová:
• Legrúti jsou každý rok jiní - osmnáctiletí kluci (původně odvedenci), kteří mají nezbytnou podporu své rodiny při všech přípravách.   
• Král jezdí také každý rok jiný a jízda vyjíždí pokaždé z jiného místa (domu krále). Krále si legrúti vybírají sami. Zpravidla dostávají tipy na kluky ve věku kolem 10 let, ale rozhodující je, koho sami osloví. Jakmile si svého krále vyberou, je to však nevratné a nepamatuji si, že by se někdy král měnil.
• Z toho je patrné, že jízda králů u nás je každý rok jedinečná a originální, protože je prostě nemyslitelné, aby byla dokonale nacvičena jako divadelní představení.
Hlavní pořadatel organizuje doprovodné programy jízdy králů, snaží se sjednotit vystupování družiny s králem při oficiálních programech a zajišťuje bezpečnost i pohodlí návštěvníků. Jinak je ale vše v rukou mladých legrútů, družic, krále a jejich rodin.

banner
autor: Iva PAŠKOVÁ

Galerie

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace