Markéta Lazarová mi změnila život

Markéta Lazarová mi změnila život
Foto: iva
Uherské Hradiště Společnost 02 / 08 / 2017

Nenechejte si vzít sny, apeluje Magda Vášáryová

Nejvýznamnějším víkendovým hostem Letní filmové školy byla jedna z nejvýraznějších postav českého a slovenského filmu Magda Vášáryová, herečka, matematička, socioložka, diplomatka a politička, které podomácku říkají Ada. Před pátečním uvedením legendárního filmu Markéta Lazarová v režii Františka Vláčila převzala Výroční cenu Akademie českých filmových klubů. „Asi je čas umřít - protože když přebíráte cenu, jste na konci života. Na Slovensku jsem cenu za herectví bohužel nikdy neobdržela, o to víc si vážím vašeho zmrzlinového kornoutu,“ se smíchem řekla Magda Vášáryová. „Z Markéty jsme naživu už jen dva. Vlastik Harapes a já. Je ale úžasné, že všechny mé kolegy můžu alespoň na filmovém plátně vidět,“ dodala s povzdechem oceněná herečka. „Přeji vám, aby vás nikdy nezavřeli do trezoru, a prosím, abyste byli angažovaní a nenechali si vzít budoucnost. Naše generace se pomalu vytrácí a všechno teď závisí jen na vás. Nenechte si vzít možnost uskutečňovat svoje sny,“ apelovala na diváky, kteří oblíbenou herečku třikrát vestoje vyvolávali zpět. Magda Vášáryová si v nabitém programu udělala chvilku času i pro čtenáře DOBRÉHO DNE.

Před rokem jsem tady seděla s vaší šarmantní sestrou. Čím to je, že obě ve svém věku tak dobře vypadáte, jste vzdělané, mluvíte několika jazyky a hlavně se nebojíte říct vlastní názor - je to genetická výbava rodiny? Výchova?    
Naše maminka byla velmi krásná, a i když se narodila na vsi, ona byla vždy dámou. Jediným problémem byla německá národnost, která jí velmi zkomplikovala život. Její otec byl velkým masarykovcem a to vedlo k tomu, že se stala učitelkou. Náš tatínek byl také učitel, silně politicky nekomunistický, naše výchova byla velmi konzervativní, ale díky jeho knihám jsme měly velký přehled. Rodiče hodně dbali na vzdělání, na možnost vlastního názoru a také nás naučili rozdělit se s druhými. Proto já i moje sestra hodně pomáháme v charitativních projektech a nebojíme se říct, co si myslíme. 

Jaké jste s o šest let starší Emílií byly vlastně sestry?

Zpočátku jsme si byly hodně vzdálené. Velmi jsme se sblížily, až když jsme jako herečky společně bydlely v Bratislavě. A když mě vyhodili z univerzity, pomáhala jsem jí s dětmi. Jsou sice měsíce, kdy se vůbec nevidíme, ale vždy se v létě potkáme na chalupě, kde spolu proklábosíme dny i noci.

Markétou Lazarovou se filmovka otevřela. Prý jste si ale při natáčení na Šumavě užila svoje. Jediné, co vás drželo nad vodou, bylo počítání matematických příkladů... Jak Markétin odkaz vnímáte dnes?    
Markéta Lazarová je jeden z filmů, které změnily můj život. Každý večer si sedl Vláčil na postel a začal mi vypravovat o 13. století. Kvůli zimě a útrapám jsem si řekla, že už nikdy víc, a vidíte, zůstala jsem herečkou šestadvacet let. Ten film mohl být ještě lepší, kdyby Vláčilovi komunisti nezakázali natočit královský obraz. Vláčil dlouho bojoval, aby Markétu mohl natočit, pak mu zakázali dílo dokončit a ještě jej zavřeli do trezoru. A když otevřeli po revoluci sejf, byl prázdný. Jediná poškrábaná kopie se našla v Hradci Králové a přitom patří k 10 nejlepším celosvětovým historickým filmům. A přitom mohly vzniknout desítky takových filmů, které by dnes byly součástí světové kinematografie. To by ale komunisti nesměli výjimečným lidem zakázovat pracovat. Dnes, když se ČR rozhoduje, jestli bude evropskou zemí, nebo něčím na pomezí, je dobré si to uvědomit. V současnosti se filmový průmysl řídí pravidlem TKM - teď kur... my! (Jakmile se objeví někdo výjimečný a převyšuje průměr, setneme ho.) Proto buďte ostražití a nedopusťte, aby se vše opakovalo. 

Vaše první filmy byly trezorové, kvůli snímku Vtáčikovia, siroty a blázni vás dokonce vyhodili z vysoké. Jak to, že jste na herectví nezanevřela?
Tím, že jsem vyrůstala v rodině, která byla neustále kvůli otcovým názorům perzekuována, nezlomilo mě to. Vždyť já jsem dokonce byla vyslýchaná už v šesti letech StB. A tohleto ve mně zůstalo.

Poté jste se stala diplomatkou v Rakousku, Polsku, kandidovala jste na prezidentku... nelitujete? Politika a její nekalé praktiky často slušné lidi smeteou. Jak to máte vy?
A vy si myslíte, že v divadle ta špína nebyla? Všude bohužel najdete lidi nevychované, zlé, závistivé, zraněné, akorát v politice je to víc vidět v médiích. Ptají se mě, jak vůbec můžu snést, že o mně píšou na sociálních sítích, ale já je lituji. Vedou nešťastný život v nenávisti, negativismu, hysterii a říkám si, že když se teď vybijí na mně, tak v ten den třeba nezmlátí ženu nebo děti...
K současným filmům jste hodně skeptická. Co říkáte na poslední film vaší sestry?  
Eva Nová je artistní film s příběhem, který mě moc nezaujal. Hodně to stojí na herectví mé sestry, která film celou dobu „táhla“. Myslím, že měl zasáhnout dramaturg a zasadit příběh do širšího kontextu. A to je právě to, co tvrdím - z filmů se vytrácí profesionální řemeslo.

Přebrala jste Výroční cenu filmových klubů - první pocit?
Za svůj život jsem si ověřila, že každá sláva = polní tráva. Nikdy jsem se neopájela vlastními úspěchy, protože jsem zažila mnoho kolegů, kteří díky tomu zblbli. Je dobré mít vedle sebe někoho, kdo vás drží nohama na zemi. Když jsem přišla v euforii domů, že se mi tleskali vestoje, můj muž Milan Lasica vždy řekl: „To je hezké, ale co budeme večeřet?“
Samozřejmě, že přebírání cen je příjemným okamžikem. Vždyť to bylo šestadvacet let života, které se už nevrátí. Jsem také nadšená, že ani po osmadvaceti letech, co už nehraji, na mě lidé nezapomněli. Cítím ale potřebu mluvit o minulosti a upozorňovat, že jsme pro film mohli udělat mnohem víc - obžalovávám naši společnost, že k tomu, co se dělo před padesáti lety, naše společnost pomalu zase směřuje. Že podprůměrní opět dostávají šanci! A já na to varovně zvedám prst!

autor: IVA PAŠKOVÁ

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace