Miroslav Krobot: Smějeme se stejným věcem
Foto: pas / Herec, umělecký vedoucí a dnes režisér.
Rozverná beseda s herci Dejvického divadla diváky rozesmála
Beseda s herci Dejvického divadla o sitcomu Čtvrtá hvězda se stala veselou taškařicí, ve které nebylo o zápletky nouze. Přispěla k tomu i prohýřená festivalová noc, kterou si ansámbl zaslouženě užil, po odehrání beznadějně vyprodaného představení Ucpaný systém. Ve složení Lenka Krobotová, Klára Melíšková, Miroslav Krobot, Ivan Trojan, Jaroslav Plesl, Václav Neužil ml. se dostavili do jednoho z nejmenších promítacích sálů a rozpoutali úsměvnou slovní přestřelku, u které se přítomní velmi bavili. Jaroslav Plesl na Ivana Trojana mimo jiné práskl pikantní situaci ohledně natáčení sitcomového porna s kolegyní Lenkou Krobotovou v jednom z dílů Čtvrté hvězdy. „To se Ivanova žena Klára rozhodla vzít nejmladší synky, aby se podívali, jak tatínek pracuje. Stejnou myšlenku měl i táta Ivana, který ve vedlejším studiu točil Studio Kamarád... zkrátka a dobře, všichni se setkali u monitoru zrovna ve chvíli, kdy byl Ivan s Lenkou „v nejlepším“, bavili se na Ivanův účet kolegové. Ale ani on na nich nenechal nit suchou. Prozradil, že Pleslovi s Neužilem říkají Horáček s Pažoutem a stojí za velkou částí lotrovin, které se odehrávají v Dejvickém divadle. Lenka Krobotová s Klárou Melíškovou zavzpomínaly, jak je kolegové vyděsili v divadle nebo jak milují skeče, které si stokrát přehrávají v zájezdovém autobusu, atd., atd.
Jen herec, režisér a umělecký ředitel divadla Miroslav Krobot seděl se svým typickým zasmušilým výrazem a vtipně kontroval nahozeným udičkám kolegů. Mimo jiné také vysvětlil, že pokračování oblíbeného sitcomu neplánují. Přesto, že měl na minuty rozvrhnutý program, ochotně oodpověděl na naše otázky.
Jak se vám na filmovce líbí?
Na filmové škole jsem poprvé a díky nabitému programu si to nemůžu užívat stejně jako návštěvníci. Uvidím, do jaké míry ještě stihnu nasát atmosféru. Lidé jsou ale milí, příjemní a besedy jsou s nimi skvělé. Pro mě je návrat do Hradiště tak trochu déja vu, protože jsem tady byl na vojně. Vánoce na cvičáku nebo běh na Rochus s plynovou maskou na obličeji, na to se zapomenout prostě nedá.
Dnes je Dejvické divadlo pojem. Můžete z vašeho pohledu popsat jeho atmosféru? Proč se stalo vaším srdcovým?
Pro nás je nejdůležitější, abychom se dokázali smát stejným věcem. U nás je skvělá parta lidí, která táhne za jeden provaz. To je pak radost chodit do práce.
Sitcom Čtvrtá Hvězda byl něco úplně jiného, než se doposud točilo - věděl jste, že bude mít úspěch, nebo to byl risk?
Byl to velký risk, ale doufali jsme, že když to baví nás, bude se náš sitcom líbit podobně naložené části publika. Masový zájem nás však mile zaskočil.
Co vám činí větší potěšení - režie, nebo herectví?
No, nejhorší pro mě bylo, když jsem se podílel na režii Čtvrté hvězdy a zároveň jsem v sitcomu hrál. Mnohdy jsem sám sebe přistihl, že během hraní sleduji kolegy také z pozice režiséra. To už nikdy nechci opakovat. (smích)
Tváříte se zasmušile, vážně, přitom kolem sebe šíříte specifický humor. Je s vámi legrace?
Humor mám velmi rád - takový tichý a nenápadný, který se za každou cenu nevnucuje. Legrace si lidé kolem mě užijí docela dost, obzvláště po kapce dobrého vína.
Odcházíte z postu uměleckého ředitele Dejvického divadla. Proč?
Už tři roky inzeruji, že bych chtěl své žezlo předat někomu dalšímu. No a Michal Vajdička mi přišel do cesty jako osud. Okamžitě patřil mezi nás. Naše výměna, to byl neplánovaný tvůrčí proces, se kterým nakonec všichni souhlasili. Jedinou podmínkou budoucího ředitele bylo, že nesmím odejít z hereckého angažmá.
A co budete s volným časem kromě hraní dělat?
Stanu se řadovým členem divadelního souboru, budu mít více času na psaní a režii. Ve Finsku si mě vybrali do městského divadla k adaptaci Kaurismäkiho filmu Najal jsem si vraha. Bude to setkání s jiným typem herectví a sám jsem zvědavý, jak to bude fungovat, už proto, že neumím finsky. Prvním dotazem bylo, jak jsem na tom psychicky, když jsem dlouho bez slunce. (smích)