Svou pěveckou kariéru odstartovala již ve svých sedmi letech v Kühnově dětském sboru, počátkem 90. let začala navštěvovat hodiny zpěvu u Lídy Nopové a od roku 1996 studuje zpěv u profesora Eduarda Klezly. Mezitím se stačila provdat za extraligového hokejistu Václava Eiselta, následně se rozvést a ještě natočit pět sólových alb.
Do muzikálového vlaku nastoupila v roce 1995 a usedla do kupé mezi Svobodovy upíry v čele se známým Draculou. Dojela až na konečnou, kde přestoupila ke Krysaři Daniela Landy. Následovala cesta na pražskou Broadway, kde se společně s Bárou Basikovou, Ilonou Csákovou a Radkou Fišarovou dělila o titulní roli Kleopatry ve stejnojmenném muzikálu Michala Davida. Na Broadwayi zůstala i v následující sezoně, kdy ztvárnila hned dvě role (Alžběty a Buginy) v muzikálové verzi Renčových Rebelů, na které ve společnosti udatných Třech mušketýrů navázala „pořádnou mrchou Mylady de Winter. Poté si splnila sen, když na jevišti stanula coby Angelika. Tu filmovou si totiž oblíbila. Jak se zdá, Monika si stále více užívá rolí osudových žen, což dokazuje nejen postava Agnes, Lorraine i Kleopatry, ale i „karlínská Eliška Pomořanská v překrásném muzikálu plném hvězd (a to nejen těch jevištních) - Noc na Karlštejně. V současné době můžeme opět obdivovat její Lorraine v Draculovi i Monu Lisu ve stejnojmeném muzikálu Divadla Broadway.
Kleopatra vynesla Moniku mezi nejlepší desítku tuzemských zpěvaček. Podvakrát si (2002 a 2003) odnesla z předávání cen Českého slavíka titul Skokan roku, bramborovou příčku v nominacích na českou Gramy od Akademie populární hudby v kategorii Objev roku 1994 a nominaci na divadelní cenu Thálie pro rok 2002 za svůj výkon v muzikálu Kleopatra.

Stala jste se královnou muzikálů - jak to ovlivnilo váš osobní život?
Jestli královnou, to nemohu posoudit, ale u muzikálů jsem na nějakou dobu zakotvila. Mám je ráda a moc mě baví a jsem šťastná, když baví i diváky. Nakolik to ovlivnilo můj soukromý život, netuším, protože zpívám profesionálně od 16 a v muzikálech od 19, takže jiný život vlastně neznám.
Která muzikálová postava se vám nejvíce zaryla pod kůži?
Mám štěstí na role, takže v podstatě každá, ale zásadní je rozhodně Kleopatra.
Dostala jste někdy na pódiu před plným hledištěm okno?
Pochopitelně a je to strašné… Naštěstí se mi to nestává často, ale v té chvíli to je strašlivý stav.
Nesmutníte po své vlastní sólové dráze zpěvačky?
Smutním, nesmutním… dostala jsem se k divadlu, jdu z jedné role do druhé a logicky mi už nezbýval čas se soustředit na sebe. Ráda bych to změnila a udělala nové sólové album.
Už několik let se pohybujete ve stejném kolotoči, v okruhu stejných lidí. Neodřízlo vás to trochu od reálného světa?
Myslím, že zásadně ne. Pochopitelně mám spoustu kamarádů v práci, ale i mimo ni a navíc své nejbližší a ti mi pomáhají vracet se tzv. do reality.
Prožila jste i období velkých stresů s otcem. Dokážete ze sebe tyto bolesti vyzpívat?
Bohužel tohle období ještě stále nemám za sebou. Ale už jsem si zvykla, někdo má debila nadřízeného, druhý nemá práci, třetí má vážnou nemoc a já mám trvale psychopata za zády… Mě zpívání nesmírně baví a pomáhá v každé životní situaci a upřímně si neumím představit situaci, ve které bych nezvládla jít zpívat. Jsem zvyklá zpívat v nemoci i ve zdraví, štěstí i neštěstí. Vždycky ze sebe dostanete to, co vás momentálně trápí, takže ano, dokážu se ze svých bolestí vyzpívat.
Co byste poradila ženám v obdobné situaci?
Aby byly silné a čelily tomu násilí, ať psychickému či fyzickému, nezůstávaly v takovém vztahu, nebály se o tom  mluvit a věřily, že to jednou skončí. A tím, že ukončí vztah, který je ničí, nepomůžou jen sobě, ale i svým dětem. Aby vyhledaly odbornou pomoc, policii, která alespoň v našem případě moc nepomohla, ale stejně je nutné vše hlásit a věřit v boží mlýny…
Jak prožíváte Vánoce?
Vánoce miluju! Většinou pracuju do 21. až 22. 12., ale 23. 12. mám vždy volno a peču vánočky, loni jich bylo 12, víc asi nezvládnu. Miluju vůni Vánoc a návštěvy a i ten shon před tím… Letos hraju 26. 12. dvakrát Kleopatru, 27. 12. Draculu a pak mám volno, tak si ho užiju v přítomnosti svých blízkých a už se moc těším.
Připíjíte si raději vybraným vínem, nebo voňavou moravskou slivovicí? Jaký vůbec máte vztah k Moravě?
Připíjím si ráda čímkoliv. Můj vztah k Moravě je niterný, protože oba dědečkové z Moravy pochází...
Dostala jste někdy dárek, na který si vždycky ve spojitosti s Vánocemi vzpomenete?
Asi ne, protože mě nic nenapadá. Ale vám všem přeji krásné svátky a úžasný rok 2010!