Po stopách věrozvěstů přímo ze Soluně se vydalo 27 cyklistů. Trasu 1 800 kilometrů zvládli za úžasných 15 dní. Hranice v Sudoměřicích jsme překročili už včera a už se jen tak poflakujeme. Náplní dnešního dne byl vstup do televize, mše svatá na Sadské výšině a teď na Velehradě se zúčastníme koncertu, sdělil Vít Tomaštík po společném focení na prostranství před bazilikou. Štíhlý muž se bránil připisování nějakých velkých zásluh, ač byl vybrán za mluvčího celé skupiny. Hlavní organizátor nejsem. Připravoval to můj brácha, který si dva dny před odjezdem zlomil nohu. Převzal jsem zodpovědnost za výpravu, tak řekněme, že jsem koordinátor přesunu.
Krušné začátky završil pocit spokojenosti. Na cestě zažili týden obrovských veder, tři dny deště i silný protivítr. Nejtěžší byl začátek. Horko, 45 stupňů, nedalo se šlapat a před námi byla 120km etapa, zavzpomínal Tomaštík na 19. červen, den startu ze Soluně. Stejně tak popisoval tento den duchovní průvodce na cestách, děkan uherskohradišťské farnosti P. Jan Turko. První kopce, prvních 100 kilometrů, bylo opravdu náročných. Pak už to bylo dobré. Harmonogram cesty byl 16. června odjezd autobusem do Soluně, 19. června nasednutí na kola. Nejkratší etapa měla 70 km, nejdelší 160. Jeden den volna si užívali v Bělehradě. Pocit po návratu je velmi příjemný. Jednak s ohledem na to, že na člověku seděla nějaká zodpovědnost, a jednak že se akce vydařila, vyjádřil své pocity Tomaštík.