Před pěti lety přijel na první Slováckou benefici jako benjamínek národního týmu. Dnes patří Ondřej Pavelec ke zkušeným oporám české reprezentace a v této roli přijede na Slovácko letos.
Ondro, před pěti lety tě jako čerstvého mistra světa pozval do Uherského Hradiště Karel Rachůnek na první Slováckou benefici. Pomyslel sis tehdy, že sem budeš jezdit každý rok a že budeš mít v Hradišti i hokejovou školu?
To by mě ani ve snu nenapadlo. Vím, že Karel to plánoval už tenkrát jako pravidelné setkávání, ale nikdo nevěděl, jak první benefice dopadne. Na takových akcích je vždycky důležitá organizace a jak celá akce dopadne. Hned první benefice byla ale výborná. Osobně jsem rád, že tradice pokračuje každý rok.
Před oněmi pěti lety jsi stál na Masarykově náměstí se zlatou medailí za titul mistra světa z Německa na krku. To jsi byl ale v roli druhého gólmana. Letos budeš stát na stejném náměstí s nepopulární bramborovou medailí, ale v roli zkušené české jedničky. Jaké budou tvoje pocity? Budou zcela odlišné?
Tehdy jsem stál na náměstí po svém prvním mistrovství světa a ani jsem moc nevnímal, jestli je to první místo, nebo druhé. Tenkrát se nám podařilo šampionát vyhrát a já ve svém mládí a nezkušenosti jsem měl pocit, že to budeme vyhrávat pokaždé. Samozřejmě že mě mrzí, že se letos nemůžeme radovat stejně jako před pěti lety. Jsem ale o pět let zkušenější a také asi zralejší. V mém osobním a hlavně v hokejovém životě se toho odehrálo hodně a každého úspěchu si teď mnohem více vážím. Nám nezbývá, než se příště pokusit dosáhnout na vyšší mety. Vím ale, že v Hradišti bude na náměstí zase hodně lidí, kteří budou tentokrát slavit asi něco jiného.
Jak vůbec vzpomínáš na tehdejší Hradiště a jsou tvoje současné zkušenosti s tímto srdcem Slovácka jiné?
Do Hradiště se hrozně moc těším a v posledních letech mám o důvod více, protože tam mám hokejovou školu a v Hradišti jsem pro ni našel naprosto ideální podmínky. Zázemí města, sportovišť, bezpečnost dětí, jejich přesuny… Lepší místo pro ni prostě není. Před pěti lety jsem byl v Hradišti poprvé v životě a za těch pět let jsem jej stačil trochu poznat a mám jej opravdu rád. Navíc tam mám kamarády.
Letos se poprvé odehraje celá Slovácká benefice na Masarykově náměstí a v hlavní roli bude kultura a vlastně show. Kristína, Martin Dejdar, Sagvan Tofi… Na co z té letošní nabídky se nejvíc těšíš?
Já se hlavně těším na lidi, které v Hradišti potkávám každý rok. Pro mě je nejdůležitější pohoda celého víkendu, protože každý z těch ročníků se neskutečně povedl. Věřím, že to bude stejné i letos. Samozřejmě, Kristína, Děcka ráje, Martin Dejdar, Sagvan Tofi... Skvělá zábava! Takže se těším i na ně.
Měl tým letos nějakého svého maskota, kterým býval např. slon?
My jsme letos žádného maskota nepotřebovali, protože jsme měli Vorase. (smích) Teď ale vážně. Já ti, člověče, nevím… Zažil jsem toho slona, kterému jsme hladili chobot pro štěstí, pak nějakého plyšáka, ale teď se přiznám, že nevím o ničem. Určitě vím, že jsme nic nehladili. Ani Vorase. (smích)