Průtrž artrocku vyvolala hromy, blesky jak na zemi, tak i na nebi

Čtyřicetiny, u lidí ten nejzralejší věk a pro kapelu čas vzpomínat. Rok 1975 byl plodný pro bigbít a rock´n´roll i na Slovácku. A k tomu nejlepšímu, co tady doposud zanechal, patří bezesporu i Reflexy. Kapela, dnes už s přívlastkem Originál, oslavila narozeniny ve velkém stylu.
Překrásný letní areál sousedící s Kovozoo v sobotu pojmul několik stovek starých bigbíťáků, kteří vzpomínali, mládli, pařili a pili tak, až nad Starým Městem hřmělo a létaly blesky! Dámy i maminy zapomněly na své děti a postavení, naházely kabelky doprostřed kol, kolem kterých tančily jako před dvaceti, třiceti i čtyřiceti lety… Tátové s ponožkami v sandálech i chlapi v letech se svíjeli v tanečních kreacích, jako by jim bylo dvacet - zkrátka do všech vjel bigbítový duch, který voněl vzpomínkami a mládím - večer se mimořádně vydařil.
Rozjezdové mládí FrozenFire vystřídal obnovený Trilobit. Kapela vedená Vlčákem se vrátila na pódia po dlouhých 27 letech a všichni věříme, že z nich jen tak rychle neslezou. Poctivý hardrock a artrock zůstal ve vzduchu se vzpomínkami na vývoj kapely Reflexy. Během večera zahrály tři sestavy bývalých i současných hudebníků, kteří připomenuli, jak některé písničky mají nízké datum výroby.
U všeho byl Evžen Klega a Jim Czop, santánovské období si vychutnal Hrb Černíček, s dvěma partami si zařádil Honza Gajdošík, s Garry Moorem koketoval Jarda Zapletal, zabouchal si Franta Čapek, který večerem provázel. Barokní loutnovou gratulací přispěl Ondra Jalůvka.
A jakmile se kapela přehoupla do devadesátých let, začaly lítat hromy a blesky. Klasiku však nejde odfouknout. A tak s přikurtovaným aparátem a pod naklánějícími se kaštany se hrálo a tančilo dál, až do dob současných, tedy se sestavou, kterou známe z dnešních čajáků.