Jubileum oslavil novými kosárky a džbánkem z lásky

David Zdráhal vyrazil do hodového průvodu s novými kosárky a džbánkem, který mu k výročí nechala vyrobit jeho dívka Tereza. „Ráno mě překvapila a udělala mi velkou radost,“ přiznává David, pro kterého je hodový víkend nejdůležitějším svátkem v roce. O to bolestněji pocítí, až se stane pouhou součástí organizačního týmu. Už několik týdnů totiž přemýšlí, že jde v chase letos naposled. „Všechno se změnilo a já každou hodovku přemítám, proč dnešním mladým nerozumím - asi už jsem jiná generace. Mezi nováčky v chase jsou dva synové mých spolužáků a to už je na zamyšlení,“ usmívá se David. „Nemyslím, že bych byl nejstarší hodař - hodně záleží na tom, jak si to každý počítá - jestli jde jen v sobotu a odškrtne si další rok. Já můžu s čistým svědomím říct, že jsem poctivě odchodil všechny obchůzky a jsem jeden z mála, který osmnáctkrát odtančil tanečky, obě zábavy a byl v kostele,“ upozorňuje.
I když hody miluje, přinesly mu snad osudovou partnerku a zážitky, kdy spolu hodová parta držela po celý rok, cítí, že už to není ono. „Když přemýšlím, co se s chasou posledních pět let děje, našel jsem mnoho rozdílů mezí tím, jak jsme začínali my a jak to vypadá dnes. Hodům hodně ublížilo odstěhování zábav ze zámku, kde se v sobotu večer sešla celá obec. Všichni byli pospolu, nerozdělovali se do několika hospod. Tím, že se hody přestěhovaly na náměstí, ztratily pospolitost,“ upozorňuje David, který vidí také velký úpadek v morálce. „Starší hodaři přijdou z deseti zkoušek sotva na tři - protože nemají potřebu. Přitom nácviky nejsou jen o tanci, ale hlavně o stmelení kolektivu,“ dodává. „Chasa se velmi omladila, chybí jí disciplína a úcta ke starším. Za nás nebyly mobily ani facebooky a přesto, když se řeklo, že je hodovka v šest, nenašel se nikdo, kdo by si dovolil přijít pozdě. Z úcty k partě, ke starším hodařům, organizátorům, ...“ upozorňuje jubilant, který patří k tahounům chasy. I když není žádný ušlápnutý chlapeček a nadělal se za ta léta hromadu skopičin, vždy byl poctivým šohajem! „Ke stárkům a starším v chase jsme měli vždy respekt a ani nás nenapadlo jim odmlouvat nebo je ignorovat, což je dnes běžné. Asi je to dnešní dobou, nevím. Nechci moralizovat. Na druhou stranu můžeme být rádi, že mladí pokračují v tradici. Pro nás starší, kteří se s tím nemůžeme smířit, je jediná cesta - neohlížet se zpátky, nesrovnávat, jaké to bývalo kdysi... nebo toho nebýt součástí a skončit,“ uzavírá David Zdráhal, kterého jste v chase možná včera viděli naposled...