Harafici se opět tleskalo vestoje

Letní Jízda cimbálové muziky Harafica a herců Slováckého divadla voněla létem, ale i uměním. Tentokrát se kromě moderátorské dvojice Josef Kubáník a David Vaculík blýskl primáš Martin Melichárek, který s blaženým úsměvem odehrál celé představení tak, že by se za výkon nemusel stydět žádný koncertní mistr. „Tři dny před Jízdou jsem dělal státnice - v době, kdy jsem se na ně denně učil šestnáct hodin, nedalo se dělat nic jiného než jíst a cvičit na housle. Tuhle Jízdu jsem si tedy opravdově užil po všech stránkách, protože jsem měl natrénováno,“ usmívá se čerstvý inženýr, ze kterého spadla nervozita a hrál s lehkostí, precizností a skvělým projevem...
Překvapením a vzácným hostem byla Taťjana Medvecká, která svou živelností diváky úplně odbourala. Zazpívala píseň Měla vlasy od Jiřího Šlitra a veselou píseň z východního Slovenska, než přišel vrchol večera - Taťjana v kroji. Svou srdeční píseň Mamko moja, já sa vydávat mám, kterou jí v předsvatební večer hrál na klavír Jiří Somr, dokonce přednesla v kroji. Zapůjčila jej a pomohla obléci Jitka Feldvabelová.  
Herci Slováckého divadla však nezůstali zastíněni - s písničkou přišli diváky potěšit Jitka Josková, Tereza Novotná, Pavlína Hejcmanová, Klára Vojtková, Josef Kubáník, David Vaculík, Tomáš Šulaj, ale i sám ředitel Igor Stránský. Ten se pomalu, po 46 letech angažmá a 25 letech ředitelování, začal loučit s principálským postem. Neloučil se slzami, ale vtipem, díky kterému se diváci i účinkující váleli smíchy.
Kdo je fanouškem Jízd s Haraficou a herci Slováckého divadla, musel si všimnout, že mladí muzikanti vyzráli v dospělé muže, což je celkově znát i na projevu muziky. Titulní melodie Schindlerova seznamu z klasického ranku přítomné velmi překvapila. „Ač uvedení skladby diváci přijali s úsměvem, protože čekali nějakou legraci, na konci měli vážné tváře. Chtěli jsme poukázat na výročí 70 let od druhé světové války,“ dodává primáš. Naopak Libertango a další skladby se pak už nesly ve svižných a odlehčených hudebních úpravách.

Každá Jízda je jiná
Harafica vždy připraví úplně nový program po hudební stránce, zbytek leží na Josefovi s Davidem. Každá Jízda je jiná a už teď se můžete těšit na zimní. „Všechno stojí a padá na Petru Gablasovi, který sestaví koncept, vybere písničky, rozepíše noty a ještě nás kope, abychom to nacvičili a hráli dobře,“ poukazuje na neúnavnou práci kapelníka primáš. „Dokud budou úsměvy na tvářích a vyprodané divadlo, budeme pokračovat ve stejném rytmu. Jsme totiž taková sebranka, kterou to hrozně baví a je ochotna obětovat hodiny cestování, aby se sešla a zahrála si společně,“ poukazuje primáš na dobrou partu.  
„Před třemi lety jsem si říkal, jak je těžké se scházet k hraní, a to jsem tehdy netušil, že to bude ještě o mnoho komplikovanější - tři z nás jsou v Praze, čtyři v Brně a jeden plánuje odjezd do Kanady,“ dodává s povzdechem. A také, že ano. Miloň čeká dítě, Gaboš se bude ženit, Štula se chystá odjet do Kanady, Bazi se stal inženýrem a provozuje hospodu, Andrej už druhý bar, Luďa po osmi letech zakončil studentský život, ortodoxní Staroměšťák Šob se stal Brňákem a inženýr Maca získal fajn práci v Praze...
Když se sejdou k hraní, tak to tedy frčí. V pátek do tří do rána zkouška, v poledne odjezd do Prahy hrát na svatbu, v 5 ráno návrat do Hradiště, v 10.00 zkouška, odpoledne generálka a večer představení. Na závěr rozdali pribiňáky, uklidili divadlo a pak seděli s hosty ve vinárně, kde ještě do dvou do rána dokázali slavit... Co na to říct? Že Harafica je živel, o kterém ještě uslyšíme!