Radek Balaš: Hradišťáci, nenechte své divadlo nikdy padnout!

Radek Balaš: Hradišťáci, nenechte své divadlo nikdy padnout!
Foto: Marek MALŮŠEK
Uherské Hradiště Společnost 15 / 05 / 2020

Radek Balaš je příznivcům Slováckého divadla dobře známý. Především jako režisér a choreograf už spolupracoval na více než dvacítce komedií a hlavně hudebních inscenací. Mezi ty nejúspěšnější se řadí Donaha!, Sugar (Někdo to rád horké), Pokrevní bratři nebo Cikáni jdou do nebe.

O tom, co dělá v karanténě
Ještě než koronavirus zastavil kulturní život v celé zemi, zkoušel v Divadle Bez zábradlí hudební drama Cikáni jdou do nebe. Premiéra vzhledem k okolnostem nebude dřív než v říjnu, ale ani tak Radek Balaš nezahálí.
„Covid 19 mi umožnil velmi pečlivou a intenzivní práci na novém projektu. Píšu libreto k muzikálu Kašpar s podtitulem aviatický muzikál, jehož obsahem bude život prvního českého vzduchoplavce Ing. Jana Kašpara. A jistě není těžké uhodnout, že tato novinka vzniká pro Východočeské divadlo v Pardubicích, kde se letec 20. května 1883 narodil. Tvůrčí tandem bude stejný jako u Adéla ještě nevečeřela, protože autorem hudby by měl být můj dlouholetý kamarád Ondřej Brousek. Zcela originální náhodou je fakt, že Ondřejova manželka Anička je dcerou prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka.“

O StarDance
Několik let zasedal Radek Balaš v porotě veleoblíbené televizní soutěže StarDance, aby spolu se svými kolegy hodnotil taneční výkony herců, zpěváků nebo i kuchařů a sportovců.
„StarDance mi dala bezesporu novou zkušenost, jak těžké to mají herci před kamerou. Díky tomu jsem získal větší pokoru a na herce jsem od té doby mnohem laskavější,“ přiznává režisér a choreograf. Zda se v porotě, která vždy hýřila grácií a vtipem, ještě objeví, je podle něj spíše otázka na dramaturgii České televize. „Nicméně za sebe návrat nepředpokládám. A jako režisér dokonce chápu, že je potřeba porotce měnit, jinak hrozí, že by zavládlo nudno. A to si StarDance rozhodně nezaslouží.“

O Slováckém divadle
Poprvé s uherskohradišťskou scénou spolupracoval v roce 1987 na hudební inscenaci O kočičím zpívání, naposledy v roce 2015, kdy se na jeviště vracel obnovený muzikál Pokrevní bratři. Slovácké divadlo považuje za takový malý experiment Boha, jak by měla fungovat ideální společnost.
„Rád bych vzkázal všem Hradišťákům - a zejména těm, kteří mají moc o tom rozhodovat: Nikdy nenechejte své divadlo padnout! Slovácké divadlo je srdcem odjakživa tepajícím v rytmu doby. Je přirozenou, dlouhodobou a hlubokou součástí kulturního a společenského podhoubí města a jeho širokého okolí. Kdybyste vaše divadlo nechali zahynout, je to, jako kdybyste si z těla vyřízli vlastní srdce.“

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace