Slova básní mosty mezi lidmi
Foto: pri
Panský dvůr v Kunovicích a jeho návštěvníci byli 10. ledna letošního roku svědky autorského čtení tří básnických sbírek autorky Magdalény Verneové, vydaných ve sbírce jedné. Umělecký zážitek svým přednesem zdůraznila Olga Strašáková, vyučující na ZUŠ. Sálem zněl také klavírní doprovod a k vidění byly i obrazy autorky. Na posluchače tak zapůsobila trojice vlivů, a sice slovo, obraz a hudba, což měli jako své heslo ohledně pozitivního vlivu na člověka již dominikáni, kteří vždy podporovali umění jako nedílnou součást duševního vývoje člověka.
Básně autorka vkládala tzv. do šuplíku téměř 20 let, až si minulý rok samy řekly, že chtějí na ven. Básně mohou být protikladem toho, jaký vliv mají na dnešního člověka média. Například americká filmová produkce a reklamy, vyjádřila se Lenka Karhanová, píšící pod pseudonymem Magdaléna Verneová. Od roku 1989 dochází v naší společnosti k neustálému posunu hodnot, a v mnohém bohužel k horšímu. Proto by mělo podle mě právě v těchto časech plnit umění funkci brzdy tohoto úpadku, dodala.
Během téměř půlroční práce na své druhé knize s názvem Sbírky básní si autorka také uvědomila, jak nelehká je pozice básníka v dnešní době. Básník si musí v první řadě vybudovat a udržet určitý vnitřní postoj a pozorování a teprve pak může hledat vhodná slova pro své postřehy. Většinu práce na opravách a nových básních jsem proto dělala v přírodě psaným slovem na papír, nikoliv do počítače, bez blízkosti civilizačních výdobytků jako mobil, internet a televize, svěřila se autorka, která věří, že každé dílo svého autora změní. A pokud pochází toto dílo z dobrého zdroje, je tato změna vždy k lepšímu.
Básně jsou poselství, které také může působit jako mosty mezi lidmi, říká dále autorka. V dnešní době jsou slova často zneužívána v médiích jako nástroj cíle vyrábět z diváků co největšího spotřebitele všeho možného i nemožného. Destruktivní vliv reklamních sloganů dopadá nejen na dospělé, ale hlavně na mladší generaci. A právě báseň může být v protikladu pro duši dnešního člověka ve spojení s hudbou a obrazem velmi oživující zkušenost.
Svou podstatnou trochou do mlýna přispěla i starostka města Kunovic, na jejíž návrh byl pro tento účel využitý klenbový sál, který je součástí komplexu Panského dvora. Architektura i akustika tak velmi vhodně korespondovaly s celkovou povahou této akce. Vzhledem k velmi pozitivnímu ohlasu posluchačů se autorka bude snažit, aby akce tohoto druhu nebyla poslední.