Sourozenci Johana a Vít Jánošovi mají mistřické kořeny zapuštěny hodně hluboko. Rodiče i prarodiče chodili v hodové i májové chase, takže své děti přivedli ke kroji, folkloru, lidovým tradicím, Také je zasvětili do povinností krojového šohaje a děvčice od počátku, kdy vyrazili v hodové chase poprvé. Letos se konečně dočkali i stárkování...

„Snažili jsme se hodové přípravy brát co nejvíce zodpovědně jak my, tak naše chasa. Moc nás těší, že má omladina o hody zájem. Společně nás do průvodu vyrazilo dvacet krojových párů, které se v plné parádě předvedly i při slavnostních tanečcích,“ říkají sourozenci a stárci Vít a Johanka Jánošovi. Stárka jde v hodové chase posedmé, stárek popáté.

„Maminka mě do folkloru v dětství trochu tlačila. Nějaký čas jsem chodila do dětského souboru Botík a pravidelně jsem byla oblékána do kroje na hody, z čehož jsem radost opravdu neměla a o folkloru nechtěla ani slyšet,“ popisuje s nadhledem Johanka.

Když už se ale zdálo, že je vše ztraceno, kamarádka se rozhodla, že začne chodit v chase, a Johanku stáhla s sebou. Hodová atmosféra jí učarovala. „Ať už v nemoci nebo ve zdraví, ani jedny hody jsem pak nedokázala vynechat,“ směje se stárka, která před pěti lety začala navštěvovat FS Včelaran a o rok později se také stala členkou sboru Mistřické frajárky. „Láska ke krojům a tradicím se ve mně nakonec probudila,“ přiznává Johanka, studentka Zdravotnického záchranářství na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kromě folkloru, jezdectví, zpěvu a tance se

věnuje i malování. Patří k důležitým hodovým organizátorům. Vymyslela celé taneční pásmo a vedla zkoušky.

„I když jsem ještě jako malý nebyl členem chasy, chodíval jsem s průvodem v kroji na hody i Slavnosti vína,“ říká starší stárek, který se mnoho let věnoval atletice a běhu na 100 a 200 metrů. „Moc rád na tyto časy vzpomínám, především kvůli dobré partě lidí, z nichž s některými jsme v kontaktu stále. Ke konci mé atletické kariéry jsem ještě běhal jako proudař v požárním útoku za SDH Velký Ořechov a posléze za SDH Hradčovice,“ vypráví stárek, kterého začalo trápit zdraví a nedostatek času. Tretry pověsil na hřebík a sportuje již pouze rekreačně. V současnosti studuje poslední ročník na Elektrotechnické fakultě VUT v Brně v oboru automatizace. Mimo to už pár let v tomto oboru také pracuje a je šťastný, že se mu práce stala koníčkem. Volný čas tráví s přáteli nebo si zabrnká na kytaru, kterou po letech oprášil...

„Po minulých hodech jsem si říkal, že bych stárkování chtěl jednou v životě vyzkoušet. Do té doby jsem míval jen přespolní tanečnice. Z Mistřic mě nenapadal nikdo šikovnější než Johanka. Musel jsem ji sice trošku přemlouvat, ale povedlo se. Teď stojíme tady, obklopeni skvělou chasou. Touto cestou bych jí chtěl poděkovat, že do toho se mnou šla, a za veškerou snahu, co kvůli hodům vynaložila,“ vzdal hold své sestře Víťa. Do kroku vyhrávala Staroměstská kapela a CM Oskoruša.

 Stárka Johanka vymyslela a secvičila tanečky 

Letos tančilo 20 párů. Předvedly tance bílovské, hucké, straňanské, korytňanské a verbuňk (nacvičil Marek Špičák). Většina tanců (pro někoho všechny) byla pro tanečníky a tanečnice úplně nová, tedy zkoušky byly náročné. O to krásnější je vidět výsledek té tříměsíční snahy a tréninku.