V Tučapech na fotbalovém turnaji poměřili síly ženači (staří pánové) a svobodní (mladí nadějní fotbalisté nebo příznivci fotbalu). Mužstva byla sestavena pouze z výběru tučapských rodáků. Utkání bylo bohaté na branky, což dokazuje výsledek 10:10. Po úmorném boji, který měl mít jasného vítěze, však vše s vypětím sil dopadlo nad očekávání dobře pro tým dříve narozených hráčů.
Přestávka, které oddělovala poločasy, se plánovaně raději mírně protáhla, aby byl čas na řádné doplnění tekutin, byť se všichni snažili prodloužení svést pouze na letní vedro. Tuto půlhodinku využilo místní dobrovolné seskupení s názvem Kokodák k předvedení své nově nacvičené sestavy. Kdo měl chuť, mohl ochutnat také speciality přímo z udírny a někteří si díky utkání zavzpomínali na svá fotbalová léta.
Ještě o poznání vyšší skóre než při samotném utkání bylo díky lepšímu nasazení a kvalitnějšímu střeleckému potenciálu u některých zaznamenáno v podobě čárek na účtu v bufetu.