Martin Křižan se letos bude muset během Dolňáckých slavností v Hluku vypořádat s dvěma důležitými rolemi. Jako nejvyšší představitel města si bude plnit oficiální povinnosti spojené s funkcí starosty. Zároveň ho čeká role otce, který z domu vypravuje svého syna, letošního hluckého krále.

Co se očekává od role otce?
Role otce začíná v neděli. To by měl být nápomocen při zdobení a přípravě koně. Když pak přijede družina k domu krále, tak otec předává jezdcům krále s prosbou o jeho ochranu. Pro tuto chvíli role otce končí. Bývá zvykem, že pak se otec přidá k průvodu a například vede koně nebo jde v čele průvodu. Role otce je pak ještě úplně na konci, když družina po tom celodenním putování vrací krále do rodiny a otec děkuje jezdcům, že mu syna ochránili.

Naopak jaké povinnosti budete mít v roli starosty?
Po předání krále se budu muset rychle přesunout k tvrzi, kde se ujmu oficiální role starosty. Družina pak prostřednictvím jednoho z jezdců požádá starostu o povolení pořádat Jízdu králů. Starosta pak dá svolení k uskutečnění této události. Pak už budu muset v průvodu reagovat na vyvolávku na starostu i na otce.

Co když se obě role budou krýt, například v průvodu?
V takovém případě asi dostane přednost role starosty. Vedení koně přenechám třeba někomu z rodiny nebo někomu od koní. Pro ně to bude určitě čest, že mohou vést královského koně. Většinou to má na starosti právě otec, takže když se podaří tuto úlohu převzít někomu jinému, tak bývá docela potěšen.

Už jste někdy zkoušel vedení koně?
V minulosti jsem pomáhal na dvou Jízdách králů. A při té poslední jsem jednomu jezdci pomáhal, takže vím, že koně nejsou nějak zvlášť divoké. Občas je potřeba je trochu korigovat, když se odchýlí od určené trasy a jezdec třeba neví, jak zareagovat. Jinak tady v Hluku zastáváme názor, že koně se nemají vést, ať nevypadají jako cvičené opice. Necháváme je, aby i jezdec mohl ukázat svoje schopnosti.

Budete se toho slavnostního průvodu účastnit v kroji?
Samozřejmě. Byla by velká ostuda, kdybych jako starosta a otec krále nešel v kroji. Dokonce už ve čtvrtek, kdy celý program slavností otvírá mše svatá, půjdeme jako rodiče v kroji. Připojí se i královská družina a v ní i oba synové, takže vlastně budeme mít kroj celá rodina.

Máte vlastní kroj, nebo si budete půjčovat?
Kroj mám svůj. Už tak osm nebo deset let. Je ušitý na míru přímo na mě. Já jsem v kroji chodil jako malý. To jsem byl tak jednou nebo dvakrát při nějaké slavnosti, kterou už si ani nepamatuji. Pak jsem v období dospívání kroj nenosil. Bylo to dáno i tím, že jsem míval kněždubský kroj, tedy z obce, ze které pochází můj otec. A brát si kněždubský kroj tady v Hluku, kde je kroj ostrožský, bylo opravdu nápadné a nevhodné. Ke krojové tradici jsem se vrátil až z popudu manželky, která má k folkloru mnohem blíž než já. Vlastně už od školky chodí naši synové v kroji. A hlavní popud, abych i já na sebe vzal kroj, byla žádost, abychom s rodinou nesli obětní symbol rodiny při příležitosti děkovné pouti v Blatnici pod Svatým Antonínem. A to byl hlavní důvod, proč jsem si jej nechal ušít. V tom průvodu ale chodíme dodnes.

Takže má vlastní kroje celá rodina?
Ano, je to tak. Dokonce jsme nedávno museli pořídit velkou skříň, kde máme kroje uloženy, protože je potřeba se o ně dobře starat. Kluci, jak rostou, tak jim komponentů ke kroji přibývá. Starší syn Lukáš tančí ještě ve folklorním souboru, tak má k tomu ještě souborový kroj, a také jeden už dost ochozený, který si dává na fašank a podobně, aby nezničil ten slavnostní. Dneska je sice finančně docela náročné kroje udržovat, ale určitě to stojí zato. Také je u nás výhodou, že manželka se o ně umí postarat a baví ji to, takže nemusíme za nikým chodit, aby nám je připravil nebo nějak opravil. O všechno se dokáže manželka postarat.

Viděl jste už i Jízdy králů v okolí, tedy v Kunovicích a ve Vlčnově?
Pochopitelně ano. Funkce starosty přináší i to, že jste zváni na podobné události jako významný host. A protože naše rodina má k tradici a folkloru opravdu blízko, tak jsme přijali v loňském roce oficiální pozvání na Jízdu králů do Kunovic. Navíc jsme tím podpořili spolupráci obcí, které jízdy pořádají, tedy Hluku, Kunovic, Vlčnova a Skoronic. Na kunovickou Jízdu králů jsme ale jezdili už dříve, protože kluci vystupovali se svými soubory, a navíc máme v Kunovicích rodinu. Vlčnov jako starosta také rád navštěvuji. Nejsem jedním z těch, kteří by řekli, že my Hlučané máme lepší Jízdu králů, a tím pádem bych na Vlčnov zanevřel. Vloni jsem také viděl skoronickou Jízdu králů na Slováckém roku v Kyjově.

Zaujalo vás něco z programu jiných Jízd králů, co byste zařadil i na program té hlucké?
Já jako člověk, který si rád věci dělá a řídí sám, tak preferuji samostatné jezdectví před vedením koně. To je právě případ kunovické nebo skoronické jízdy, kdy jezdí starší kluci a už s koněm trochu umí. To je pak jiná úroveň než ve Vlčnově nebo tady v Hluku. Tím samozřejmě nechci ani naši ani vlčnovskou jízdu srážet. Jen musím uznat, že to vypadá jinak, když jezdec s koněm opravdu umí. Když jsme například předváděli Jízdu králů v Praze, tak ti Skoroňané tam doslova na těch koních vlétli, a to bylo na kostkách, kde je ta manipulace s koněm ještě těžší. Tady v Hluku jezdí mladší kluci, maximálně do čtyřiadvaceti let. V Kunovicích a Skoronicích jsou jezdci ještě starší a z toho plyne, že mají větší zkušenosti s tím koněm. Naším cílem je, aby něco podobného uměli i naši kluci a abychom nepotřebovali tolik vodičů koní.

Na co z programu celých Dolňáckých slavností se těšíte nejvíce?
Hodně se těším na oba hlavní večerní programy, to znamená v pátek a v sobotu. Vystupovat tam bude například Vojenský umělecký soubor Ondráš z Brna. Ten jsem viděl v loňském roce ve Veselí nad Moravou, konkrétně představení Příběh zbojníka, a velmi se mi líbil. Chtěl jsem, aby naši občané nebyli ochuzeni o tento kulturní zážitek, tak jsem navrhl, aby kulturní komise o vystoupení tohoto souboru uvažovala. Její členové nakonec můj návrh podpořili a pozvali Ondráš. Osobně se na něj opravdu moc těším. Zajímavé bude také vystoupení cimbálové muziky Grajcar a Petra Bendeho. Grajcar už jsem viděl, ale společně s Bendem ještě ne. Vím, že byli vloni na Slavnostech vína v Uherském Hradišti a že tam mělo toto vystoupení opravdu velký úspěch. Myslím, že oslovit mladou generaci klasickým folklorem dnes opravdu nejde a prolínání různých žánrů by ji k němu mohlo přitáhnout.

Naopak z čeho máte největší obavy?
Já nemám moc obavy z toho, že by se něco nepovedlo. Spíše mám strach z drobností, jako že se někomu nedostane voda, že zvukaři něco ujede nebo že vypadne elektřina. To jsou věci, které se mohou stát a stávají se. Z čeho mám největší obavy, tak abych já osobně všechno doma stihl a nemusel nic řešit těsně před začátkem nebo v průběhu programu. Chci mít všechno připravené před začátkem celých slavností. Ale pokud se něco nevydaří, tak určitě nebudu kvůli tomu naštvaný, počítám s tím, že všechno nemusí vyjít podle mých představ.