Tereza Říhová, historicky první dívka v sedle pážete

Foto: Martina Schönwälderová   /  Terezka Říhová jako páže.

Při letošní jízdě králů se vepsala do historie jako jediná dívka, která kdy usedla s šavlí do sedla pážete. „Byl to jednoznačně nejlepší den mého života, na který nikdy nezapomenu. Myslím, že to ještě pořád vstřebávám."

Už jako malá holka škemrala, že chce být králem

"Prostě splněný sen,“ říká dvaadvacetiletá Tereza Říhová, která už jako malá holka škemrala u Miry Šuránka, že by chtěla jít za krála, „že sa stejně přesléká do ženského kroja a nikdo by to ani nepoznál“. Pochopitelně vždy právem zamítnuto.

Přesto letošní jízda Terezce sen splnila. „Seběhlo se to strašně rychle. Díky tomu, že jsem vedla druhé páže na pravé straně a dívala jsem se tím směrem, vůbec jsem si nevšimla, že Dan není v sedle,“ popisuje Tereza, před kterou se zničehonic zjevil Petr Pospíšek s telefonem u ucha a otázkou, koho posadit místo Dana. Při pohledu na prázdné sedlo teprve pochopila. Zadíval na ni, položil telefon a řekl: „Teri, budeš páža? Budeš páža!‘‘ 

„Na to snad nikdy nezapomenu. Předala jsem koně a spěchali jsme s Petrem k Danovi. Chvíli jsme ještě čekali, protože se nejprve zdálo, že nevolnost z vedra Dan rozdýchá a nasedne zpět. Nic jsem neříkala, jen mlčky stála a třídila myšlenky,“ vypráví Terezka, kterou výsledný verdikt organizátorů vynesl do sedla pážete. Za okamžik už ji převlékali do jeho kroje. „Bylo mně Dana strašně líto a cítila jsem se blbě, ale zároveň se mi chtělo hrozně brečet štěstím a snad i adrenalinem. Ale věděla sem, že nemůžu, že by se mně roztekla řasenka a všichni by poznali, že nejsu chlap…,“ usmívá se historicky první dívka v sedle pážete.    

Letošní jízda byla zvláštní už v tom, že se Terčin bílý kůň před měsícem vážně zranil. Obrečela to. Koně naštěstí sehnali, od Katky Šuránkové, které moc děkují za záchranu. Pak jí bylo dovoleno vést královskou trojici, což je u žen také výjimka. A jak to nakonec celé dopadlo, to by opravdu nikoho ani ve snu nenapadlo. Pro Terku bylo radostí jet po boku právě Marka Šuránka, který k ní poctivě chodil trénovat od roku 2020. „Jeho rodiče, Míša a Marek, jsou jedni z mých nejbližších přátel. Takže pro mě jednoznačně osud…,“ dodává Terezka, která sice vyrostla ve folklorní rodině, ale i když hraje na housle a krásně zpívá, sudičky jí přeurčily dráhu koňáka.

„Mamka říká, že jsem se převtělila do pradědečka, který byl celý život koňák a jezdil s chladnokrevníky. Narodila jsem se měsíc po jeho smrti. Jinak si to nedokáže vysvětlit, protože nikdo jiný z rodiny vztah ke koním a ostatním hospodářským zvířatům nemá, takže jsem taková černá ovce. Folklor miluji, ale mou prioritou jsou koně,“ směje se Terezka, která obstarává šest koní na farmě u Šobáňů a pracuje ve Víno Hruška. Také provozuje jezdeckou školičku pro děti, v létě pořádá tábory. „Kombinace zvířat a dětí mě velmi naplňuje a určitě bych se tomu chtěla věnovat v budoucnu. V září se chystám odletět do Texasu na ranč, získat nové zkušenosti ve světě kovbojů,“ prozrazuje Terka, která se k tomu všemu snaží stíhat cimbálku a s ní spojené folklorní akce a pak ty koňské - závody, rodea, lasování krav apod. No a samozřejmě rodinu i přátele. 

„Chtěla bych v dalších ročnících nastávající jezdce učit jezdit na mých koních a pomoct s jejich povinným tréninkem a aspoň trochu tak ulevit Petrovi Pospíškovi a Miroslavu Šuránkovi.  Oba mají můj obdiv a myslím, že se jim stále nedostalo patřičného poděkování za vše, co pro jízdu dělají. A mnoha dalším lidem. Naštěstí mají šikovné nástupce a já doufám, že nás už nepotká další vlna covidu, nebo čehokoliv jiného, a sejdeme se ve zdraví za 3 roky. Už se nemůžu dočkat,“ uzavírá Tereza Říhová.