Tupesy, obec, kde hlína vykvétá

Tupesy, obec, kde hlína vykvétá
Foto: pri  /  Akademický sochař Patrik Vlček u jedné z devíti dřevěných cedulí na Stezce keramiky.
Tupesy Společnost 30 / 06 / 2010

Vávra: Návštěvník si může uvědomit i jiné než pozemské věci, které nám od života vstupují

Tupesy, které patřily a dodnes stále patří mezi regionálně nejvýznamnější obce na Slovácku s hrnčířskou tradicí, představily nově vybudovanou Stezku keramiky. Kořeny výroby hliněných výrobků zde sahají až do 14. století a Tupeští se neustále snaží co nejvíce udržet tuto tradiční výrobu a dochovat poznatky pro dnešní i budoucí generace.
Stezka se skládá z devíti zastávek, několika směrovníků, informačních tabulí, posezení, jedné zvoničky, hudebního nástroje a altánku. Stezka keramiky návštěvníky bude provádět nejzajímavějšími místy, kde se keramika rodila a získávala tvar pod rukama zručných řemeslníků. A ukáže také místa, kde se hlína těžila. Stezka má také podpořit prodej výrobků zdejších keramiků v dnešní nelehké době, popsal Oldřich Vávra, starosta obce.
Cílem, který si obec vytýčila, bylo vytvořit něco pěkného, co bude pro všechny spoluobčany a třeba je to bude inspirovat a nutit k zamyšlení. Tak jako to vyjádřil nedávno zesnulý P. Tomáš Špidlík, aby se pokoušeli zbavit přízemnosti a uvědomili si, že se narodili k větším věcem. Při průchodu stezky si může návštěvník uvědomit i jiné než pozemské věci, které nám do života vstupují. Při pohledu na krásnou dřevěnou desku je možné ocenit autora, jeho um a zručnost, je možné si připomenout, co je na ní znázorněno, a popřemýšlet o naší souvislosti s našimi předky. Možná to přispěje i navrácení skutečných hodnot a uvědomění si zdravé národní hrdosti, vyjádřil Vávra jeden z důvodů, proč stezka vznikla.
Charakteristickým a typickým znakem pro tupeskou keramiku je tzv. Tupeská růže, která má připomínat vysokou úroveň řemesla. Stezka je autorské dílo ak. sochaře Patrika Vlčka. Práce s dubem byla velmi těžká a pomalá, ale podařilo se. Pro sochaře je úžasné, když se obsah s formou ztotožní, což se nám chválabohu podařilo, řekl Patrik Vlček v úvodu a s ochotou se pustil do velmi bohatého komentáře k prvním třem zastavením a samotné realizaci. Připomenul, proč na jedné desce jsou jedněmi z patronů hrnčířů Adam a Eva anebo proč zde dominuje obyčejný džbán a ne Tupeská růže.
V průběhu práce jsem si procházel materiál, protože skica snese vše, ale pak přijdete k materiálu, ten vás osloví jinak a umožní novým způsobem výsledné dílo obohacovat. To se stalo hned u první cedule, kdy se mně vnukl nápad nedělat pouze Tupeskou růži. Díky tomu, že jsem zde před rokem absolvoval výstavu, na které byl údajně nejstarší džbánek, dal jsem větší prostor znázornění začátků zdejší výroby, které nebyly tak zdobné.
Páteční podvečer, prosycený sluncem, které dle slov autora dává vyniknout celému dílu ve hře stínů, doplnilo i jeho autorské hraní na dřevěné nástroje, které po prohlídce a návštěvě sklípku završilo společné zpívání s mužským pěveckým sborem Tupešané. Zpřístupněna byla také nově připravená expozice tupeské hrnčiny v Muzeu Tupeské keramiky.

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace