Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně slaví 20 let

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně slaví 20 let
Foto: UTB
Zlín Společnost 19 / 01 / 2021

20 let od svého založení si připomíná Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Vznikla k 1. lednu 2001 vyčleněním fakulty technologické (FT), fakulty managementu a ekonomiky (FaME) a Kolejí a menz z brněnského Vysokého učení technického (VUT). Zákon o jejím zřízení podepsal tehdejší prezident Václav Havel v listopadu roku 2000.

Na počátku měla UTB dvě fakulty - fakultu technologickou a fakultu managementu a ekonomiky. FT byla založena už v roce 1969 jako součást Vysokého učení technického (VUT) v Brně. FaME byla založena v roce 1995. Obě fakulty měly za sebou dlouhá léta úspěšné činnosti.

Univerzita nese Baťovo jméno

Slavnostní inaugurace univerzity a jejího prvního, zakládajícího rektora prof. Petra Sáhy se konala 16. května 2001.

„První oficiální požadavek na vznik univerzity ve Zlíně byl vznesen při představování volebního programu kandidáta na děkana tehdejší fakulty technologické Petra Sáhy. Akademický senát fakulty technologické zvolil Petra Sáhu do druhého volebního období a touto volbou potvrdil jeho záměr začít budovat univerzitu ve Zlíně. V té době tady studovalo téměř 800 studentů,“ popisuje první kroky ke vzniku univerzity kancléřka UTB  Andrea Kadlčíková.

„Samotný vznik univerzity nebyl vůbec jednoduchý, byl to mnohastupňový proces schvalování na různých úrovních. Proběhly desítky jednání, při kterých bylo potřebné prokazovat, že Zlín univerzitu potřebuje a také, že má dostatečný potenciál, který jí v budoucnu zajistí mezinárodní prestiž,“ říká Petr Sáha, který stál u jejího zrodu. 

„Zpočátku se uvažovalo o názvech jako například Valašská nebo Zlínská univerzita. Nakonec jsem ale zavolal Tomáši Baťovi Jr. do Kanady a požádal ho o souhlas pojmenovat univerzitu po jeho otci. Byl velmi potěšen a ihned souhlasil,“ doplňuje  Petr Sáha.

„Mnoho lidí se ptá, proč nepoužíváme v anglické verzi Univerzita Thomase Bati. Je to proto, že UTB je pojmenována po Tomáši Baťovi - zakladateli firmy, který měl české křestní jméno, stejně tak jako Tomáš Baťa Jr. Další potomci už mají anglické jméno Thomas,“ vysvětluje Petr Sáha.

Tomáš Baťa junior, syn zakladatele, byl poté prvním a dlouholetým předsedou Správní rady UTB a pomáhal vedení univerzity navazovat kontakty v zahraničí.  „V roce 2008 jsme zřídili Informační centrum Baťa, které provozuje portál Tomáš Baťa a Baťův svět, shromažďuje informace o Baťovi z celého světa, poskytuje konzultace a informace nejen české, ale i zahraniční veřejnosti. Dále pořádá přednášky, vydává knihy s baťovskou tematikou,“ hovoří o činnosti centra Petr Sáha. „Dodnes jsme v  úzkém kontaktu s  rodinou Tomáše Bati, která navštěvuje Zlín i naši univerzitu. Naše vztahy jsou za ta léta více přátelské než pracovní, za což jsem velmi rád,“ dodává.

Největší zájem je o ekonomiku a managment

Dnes má Univerzita Tomáše Bati šest fakult. Počet studentů se za dvacet let téměř ztrojnásobil. V době vzniku měla přibližně 3 500 studentů, dnes jich má skoro deset tisíc. UTB je také jedním z největších zaměstnavatelů v kraji, pracuje zde přibližně tisíc zaměstnanců. Zároveň se stala nedílnou součástí Zlínského kraje.  

„Univerzita a zejména lidé, kteří na ní pracují, udělali za těch 20 let obrovský kus práce. Značně se rozšířila infrastruktura, a to nemluvím pouze o zázemí a budovách, ale mám na mysli hlavně lidi - máme skvělé zaměstnance, kteří vytváří kvalitní studijní prostředí pro naše studenty,“ říká současný rektor UTB Vladimír Sedlařík.

 „Naše vize do budoucna směřují k posilování kvality ve všech oblastech našich činností. Vzorem jsou pro nás špičkové evropské univerzity a v souladu s tím si stanovujeme i naše strategické cíle. UTB vidím jako mezinárodně respektovanou univerzitu vychovávající úspěšné absolventy, kteří budou uplatnitelní na globálním trhu práce. Zároveň ji spatřuji jako klíčového partnera, který se bude podílet na pozitivním rozvoji celého zlínského regionu,“ dodává rektor Vladimír Sedlařík.

Největší zájem mají studenti tradičně o studijní program Ekonomika a management na fakultě managementu a ekonomiky (FaME). Mezi další žádané programy patří například také Materiály a technologie (konkrétně specializace Biomateriály a kosmetika) na fakultě technologické nebo Ochrana obyvatelstva na fakultě logistiky a krizového řízení (FLKŘ). „Zájemci se hlásí také na Softwarové inženýrství na fakultu aplikované informatiky (FAI) a velký zájem je rovněž o Anglický jazyk pro manažerskou praxi na fakultě humanitních studií (FHS) a tradičně také o Mediální a komunikační studia na fakultě multimediálních komunikací (FMK),“ doplňuje prorektor pro pedagogické záležitosti Lubomír Beníček.

Studenti z 61 zemí světa

Dnes Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nabízí 198 studijních programů, z toho 68 v anglickém jazyce. Studuje zde téměř tisícovka zahraničních studentů z 61 zemí světa. Kromě Slovenska jsou tu studenti například ze Zambie, Ghany, Kolumbie, Filipín, Mexika nebo Vietnamu.

UTB spolupracuje také s mnoha výzkumnými pracovišti po celém světě, zejména v rámci Evropské unie, ale rovněž v USA, v Kanadě, Rusku nebo Indii a Vietnamu.

Stovky milionů za výstavbu budov i na technologické vybavení

„Za pomyslnou výkladní skříň Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně považuji bezesporu naše výzkumná centra, tedy Centrum polymerních systémů (CPS) a Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií (CEBIA-Tech). Ta jsou pro  univerzitu nesmírně důležitá zejména kvůli dalšímu rozvoji vědy a tolik potřebnému propojení výzkumu s praxí. Jsou důkazem toho, že i ve Zlíně se dá dělat věda na světové úrovni,“ říká rektor Vladimír Sedlařík.

„Velké plány máme také s výzkumem obouvání, kterým bychom chtěli navázat na slavnou dobu batismu ve Zlíně,“ uvádí prorektor pro tvůrčí činnosti Petr Sáha.

V průběhu 20 let univerzita zrekonstruovala nebo postavila několik objektů či areálů a zajistila tak infrastrukturu pro výuku i výzkum. Celkem na to vynaložila 2 843 mil. Kč.

„Rád bych připomněl výstavbu areálu fakulty aplikované informatiky na Jižních svazích v létech 2002 až 2004, realizaci Univerzitního centra s knihovnou v roce 2008, novostavbu Centra polymerních systémů v roce 2015 a konečně výstavbu Vzdělávacího komplexu podle návrhu prof. Jiřičné dokončenou v roce 2017,“ dodává kvestor UTB Alexandr Černý.

Stovky milionů korun byly věnovány také na excelentní technologické vybavení - stroje a speciální přístroje potřebné k činnosti univerzity.

Významným finančním zdrojem byly prostředky, které UTB získala v soutěži o projekty z Evropských fondů. Největším projektem univerzity bylo výzkumné Centrum polymerních systémů (CPS) za více než 754 milionů korun. „Z této částky byla pořízena novostavba, speciální přístrojové vybavení v hodnotě 190 mil. Kč a uhrazeny provozní a osobní náklady výzkumných pracovníků po dobu 5 let,“ vypočítává kvestor Alexandr Černý.

Z důvodu koronavirové pandemie si bude univerzita dvacáté výročí připomínat převážně v on-line prostředí. „Bohužel jsme museli od plánovaných akcí upustit, ale přesto pevně věříme, že se budeme moci setkat na podzim u příležitosti slavnostního otevření nově zrekonstruované auly,“ uzavírá mluvčí univerzity Petra Svěráková.

autor: Petra Svěráková

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace