Utichá bzučení, Čmeláci vymírají

Utichá bzučení, Čmeláci vymírají
Uherský Ostroh Společnost 19 / 10 / 2010

Do rockového nebe odešel kapelník Jiří Kodým, těsně před ním i Vladimír Fianta

Smutně začaly letošní ostrožské hody. V den jejich zapalování se rodina, muzikanti, blízcí a dvě stovky kamarádů a příznivců rozloučili se zakladatelem a kapelníkem bigbítové kapely Čmeláci Jirkou Kodýmem, který následoval svého kolegu, bubeníka Vladimíra Fiantu.
S oběma odchází kus rockové historie a dvě místa v Ostrohu - Bistro K a cukrárnu na křižovatce - zalije smutek.
Bubenické paličky Laďa Fianta už moc do rukou nebrával. Zůstane však ve vzpomínkách, jak hrál v nejznámější sestavě kapely Čmeláci s Mirou Julínkem, Pavlem Konečným a právě Jirkou Kodýmem. Psal se rok 1969 a on vystřídal Pšurného. Slávy si užíval šest let. Pak se chytil lana do hradišťské kapely Rekord, později Melodie. I když v osmdesátých letech pověsil paličky na hřebíček, nedalo mu a občas si s kytaristou Jurou Ovesným a klávesákem Laďou Ježkem zahráli v jeho cukrárně na ostrožské křižovatce v Osmeku. Posledním velkým pódiem byl vzpomínkový večer na myslivně.
Když banda Ostrožanů po nedělním hokeji zapíjela vítězství, proletěla Ostrožským Předměstím sanitka. Nikdo netušil, že veze Fiantu na jeho poslední cestě.
S Jirkou jsme se domlouvali na Laďův pohřeb, netušil jsem, že se spolu bavíme naposledy, vzpomíná na pondělní telefonát baskytarista Pavel Konečný. Když šel Jirka Kodým na druhý den otevřít svoje bistro U Čmeláka, už to nestihl. Náhle odešel i on a s ním i velký kus čmeláčí historie. Vždyť Jirka Kodým v roce 1964 kapelu Čmeláci založil a kromě dvou let na vojně s ní bez přestávky vystupoval! Byl to houževnatý kytarista, co nezahrál, to dokázal zaimprovizovat, vzpomíná na něj baskytarista Konečný. Dodnes nemůže zapomenout na jeden z čmeláčích mezníků, rok 1998. Když naši hokejistě získali zlato v Naganu, kapela hrála na plese kanoistů v Nové Vsi. Kromě tři menších akcí v Kodýmově bistru to byl poslední velký bigbít Pavla Konečného a taky období, když se kapela rozštěpila.
Jirka Kodým se otřepal, obklopil mladými muzikanty a pokračoval dále, až do konce... Na své bývalé spoluhráče nikdy nezapomněl a začal organizovat vzpomínkové večery. Na zimáku, v myslivně, U Fryčků, Pod lipama, dokonce před dvěma lety výjezdní v Ostrožské Lhotě. Poslední dva se s velkým ohlasem uskutečnily na nádvoří ostrožského zámku.
Těsně před akcí a mnohdy i několikrát do roka se do jeho bistra sjížděli a cvičili tady hudebnici, kteří prošli některou z čmeláčích etap. Před 14 dny se na jedné z veřejných zkoušek domlouvala mikulášská zábava.
S Kodýmem odchází i pan textař. Nejplodnější pro něj byla sedmdesátá léta. Vzpomeňme na songy jako Byla jednou víla, Bejby, Čekej tady dál, Vrať se mi, lásko, Širou dálkou...
Kodým žil muzikou a pro svoji rodinu. Mrzelo ho, že ani jeden ze synů (Petr a Roman) nešel v jeho hudebních šlépějích, snad půjdou vnučky.
Kdo převezme oteže v Čmelácích, je otázkou. Najde se takový organizátor, jako byl Jirka, který uspořádá vzpomínkový večer? Jestli ano, kdo ho kytarově zastoupí ve všech sestavách? Ukáže čas...

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace