V Blatnici voněly gořalky i krajance

V Blatnici voněly gořalky i krajance
Foto: pas
Blatnice pod sv. Antonínkem Společnost 30 / 04 / 2012

Cech mladých blatnických vinařů uspořádal v Blatnici první košt gořalek a slováckých krajanců. Uspořádat něco poprvé nese vždy riziko, ale tentokrát se to vyplatilo, tvrdí Antonín Hanák, předseda kulturní komise v Blatnici. Cílem akce bylo udělat pro Blatničany něco nového, co tu ještě nebylo, a spojit to s něčím regionálním. Tak vznikl košt destilátů a jako místní slovácká specialita byl jednoznačně navržen krajanec, který se doposud udržel a peče v každé druhé domácnosti.
Celkem se sešlo 126 vzorků pálenek všeho druhu, zhruba z poloviny byla zastoupena slivovice. Dále bylo možno ochutnat meruňkovici, kalvados, koňak, ořechovku, hruškovici, broskvovici, ale také zvláštní vzorky jako fíkovici, pálenku z černého bezu, melounu nebo medovici. Nejlépe hodnocený vzorek byl od Jaroslava Kusáka z Blatnice (slivovice, roč. 2007). Z padesáti možných bodů získal 49.
Do soutěže o nejlepší krajanec se přihlásilo 26 vzorků. Přestože se jedná v základu o stejné slané pečivo, tak byste dva stejné krajance těžko hledali, vysvětluje Hanák, který se sám dvěma vzorky do soutěže zapojil.
Krajance degustovali a hodnotili účastníci koštu. Ze 47 odevzdaných hodnotících tabulek byly body sečteny a zprůměrovány tak, aby byly výsledky objektivní. Nejlépe hodnocený krajanec byl od Františky Bachanové z Blatnice č. 277.
Historii, výjimečnost a recepty na upečení slovácké speciality zvané krajanec najdete na www.idobryden.cz.

Slovácká specialita krajanec
V minulosti si lidé museli vystačit se surovinami, které si sami vyprodukovali. Měli svá políčka, kde pěstovali brambory, zeleninu všeho druhu, obilí. Stravovali se jednoduše a skromně, bez větších nákladů. Maso, mléko a vejce produkovalo jejich vlastní hospodářství.
Krajanec patřil vždy do denního jídelníčku, jedná se o prastaré pečivo, které bylo laciné a rychlé na přípravu. Vzhledem k tomu, že se maso jedlo obvykle jen v neděli a zbytky v pondělí, tvořily obědy především husté polévky s nudlemi (lokšemi) i bez nich (hlavně luštěninové - hrachová, čočková, fazolová, bobová nebo zeleninová, česneková..). Druhý chod byl tvořen hlavně omáčkami (hlúpá se salátovými listy, trnková, křenová, zasmažená, koprovka, pajšl) nebo vařeným čerstvým či kysaným zelím, jejichž přílohou byl vždy krajanec, později kynutá buchta a až mnohem později knedlíky - šišky.
Krajanec se jedl při náročných sezonních pracích, jako například mlácení obilí, kosení trávy, kopání vinohradu atd. Díky své trvanlivosti se brával jako vydatné kalorické pečivo na cesty a poutě. Díky svým vlastnostem a dobré chuti se dodnes peče v mnoha blatnických domácnostech a na celém Slovácku. Velmi oblíben je při degustaci vína. Dnes máte možnost jej ochutnat a porovnat v kombinaci s koštem gořalky. Všem vám přejeme dobrou chuť!

Základní blatnická verze: mouka + podmáslí + smetana + sádlo + sůl = KRAJANEC

Z jakých ingrediencí se dá krajanec upéct:
Mouka: hladká, polohrubá
Koření: sůl, kmín, mák, sezam
Tekutiny: podmáslí, zákys, sladká smetana, mléko, zakysaná smetana, voda
Omastek: vepřové sádlo, kačení sádlo, máslo, pomazánkové máslo, mleté škvarky, olej
Ostatní: vejce, kvasnice, prášek do pečiva, povidla, cukr

Základní varianta je vždy (přibližně) stejná, potom záleží na chuti každého, co si do krajance přidá. Každý to má rád trochu jinak, někdo zase nedá dopustit na svůj rodinný recept, který se kolikrát v rodinách dědí z generace na generaci. Tip: Když dáte na těsto povidla a zapečete, vznikne poloslané pečivo, které je lepší než zákusek!
Jedna zvláštnost: Pokud se budete snažit dělat krajanec stále stejně, pokaždé je jiný!

Zdroj: Antonín Hanák - Blatnice pod Svatým Antonínkem a Romana Habartová - Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace