Tak bych zhodnotil košt pálenek, který se  uskutečnil v sobotu 1. února ve sklepu místní organizace Českého zahrádkářského svazu. Tentokrát se  nevyhlašoval šampion, žádné diplomy, ani dohadování, jak byla která pálenka ohodnocena. Ba naopak. Přihlášeno bylo pětasedmdesát vzorků z modrého ovoce, z devětadevadesáti procent od domácích „dodavatelů“.

Familiární, kamarádská, přátelská atmosféra, kolem stolů si pomudrovali, pohodnotili přinesené  tekutiny nezávazně  laici i fajnšmekři. Skutečná pohoda, domácí se vesměs dobře znají,  umí si o koštu popovídat bez emocí, které při dřívějším  bodovacím systému mnohdy nastaly. Příroda loni nebyla moc příznivá, stromy neměly ty podmínky, co by potřebovaly, přesto však loňské  pálenky  měly na koštu dominanci. Vím určitě, že bych přátelům z Prahy doporučil  ke koupi slivovici u Koníčka, Hanáčka, Mikulčíka, Tvrdoně, Kočíře,  ty jsem ochutnal. Ale věřím, že v Popovicích jsou slivovice domorodců velmi kvalitní a chutnají, jak mají. Z koštování všech přinesených pálenek vyšla nejlépe pálenka z durancie od Tomáše Baťky, takže „králem“ je domácí producent.  Jen mám obavy,  že trend nesmyslných zvyšujících se poplatků v registrovaných pálenicích bude kontraproduktivní, ubyde oficiálního pálení, přibude domácí produkce, v nejsmutnějším  případě  stromy vyklučí. Ale to jistě nikdo nechce,  pro nás je „palma Slovácka“ symbolem  regionu…