Netradičním zpestřením Slováckých slavností vína a otevřených památek bylo otevření Slovácké jídelny na Palackého náměstí. Po oba víkendové dny zde v provizorním stanu, který byl neustále zaplněn k prasknutí, excelovali mistři svého oboru. Byli to známí Kluci v akci Filip Sajler a Ondřej Slanina. V mezičase příprav na své další vystoupení našli chvíli a čtenářům DOBRÉHO DNE poskytli rozhovor.

Kde se vzal ten nápad zavítat do Uherského Hradiště?
F: Je to prosté. Vybírali jsme si z různých akcí, které v Čechách a na Moravě jsou, a rozhodnutí bylo jasné. Velmi se nám zdejší kraj líbí, a proto jsme tu.

Co říkáte na atmosféru slavností?
F: Vařit jsme začali v deset, ale ještě jsme viděli ten průvod nebo tu jízdu a bylo moc hezký pozorovat bavící se a tančící lidi.

Máte vztah k folkloru?
F: Ondra ano, chodil do lidušky.
O: Zpíval jsem lidové písně a i tančil, nicméně pak jsem začal vařit, ale k folkloru mě to opravdu i dnes táhne. Absolvoval jsem několik takových akcí, mimo jiné ve Vlčnově Jízdu králů, a musím se přiznat, že se mi líbí ty krojované holky. Já bych to zavedl, aby to nosily furt. Kdyby to šlo, pořídil bych to i ženě.

A sám byste to také nosil?
O: Přiznám se, jsem milovník těchto uniforem a krojů.
F: A mistr převleků. Sám osobně bych si rád pořídil kroj z jiného kraje. Byly by to lederhosen a taková ta kostkovaná košile - Jižní Bavorsko, Rakousko.

Pojďme k vaření. Co jste si připravili?
F: Vzali jsem si standardní recepty a do toho aplikovali typické suroviny Slovácka - uzené maso, švestky, víno a třeba zelééé.
O: Teď před chvílí jsem udělal naprosto originální recept na slovácký hamburger, který obsahuje právě vymyšlenou omáčku.

Prozradíte recept?
F: Recepty nedáváme, ale zanedlouho budou na www.klucivakci.cz.
O: Tak dnes uděláme výjimku. Je to mleté hovězí maso s max. 20 % tuku, ochucené petrželkou, solí, pepřem. Omáčka se skládá z vypečené slaniny, řapíkatého celeru, červené cibule, karamelizovaného cukru, rajčatového protlaku. Přidá se trocha slivovice, sušených švestek a podlije se to vínem. Podusí se to, dochutí solí pepřem a je z toho fantastická omáčka. Navrch se přidá restovaná vídeňská cibule a znojemská okurka.

Připravovat se bude jen tento hamburger?
Ještě vaříme čočkovou polívku, zelný salát s pečenou krkovicí.

Krkovice se nedá přeci upéct za půl hodiny?
O: Nic nemáme předchystáno. Když je kvalitní surovina, tak to jde docela snadno, a když nemáte obě ruce levý, což my doufám nemáme, tak se to dá zvládnout.

A co večer? Kam v Hradišti vyrazíte?
O: Jsme nerozlučná dvojka, takže do sklípku nepůjdeme, ale pojedeme do Brna. Filip vaří a já budu jen odpočívat na neděli.

Kdyby okolnosti přály?
F: Máme rádi víno, sklep i slivovici a něco bychom vymysleli. Když se podívám okolo, tak bychom si večer rozhodně užili.

Publikum je zvědavé?
F: Publikum je velmi příjemné. Někteří jsou ovlivněný slivovicí nebo vínem a poznámky jsou podle toho znát, ale jinak dobrý, jako všude, kde jsme vařili.

Kde všude to bylo?
F: Z hlediska zemí jsme vařili v okolních evropských kromě Polska všude. Pak jsme byli ve Španělsku, Itálii, Thajsku. Zajímavé bylo vaření v Bulharsku přímo v moři. Byla to výzva a super show.
O: Pro mě osobně bylo zajímavé vařit ve Washingtonu pro bezdomovce. Vaří se tam 3 tisíce jídel denně.

Jaký to byl pocit?
Dobrej. Nás tam bylo 25 z celého světa. Byli jsme tam na stáži. Měli nějakou tortilu plněnou kuřecím masem a zeleninou a něco dalšího. Vypadá to, že si žijí, ale všechny suroviny byly těsně před expirací.