VIEWEGH: Nejsem rybářova žena

VIEWEGH: Nejsem rybářova žena
Foto: Miroslav Potyka
Uherské Hradiště Společnost 16 / 11 / 2012

Přestože četba knih je v žebříčku způsobů trávení volného času stále více na ústupu, populární autoři jako Michal Viewegh si své vděčné publikum vždycky najdou. O tom svědčila také středeční beseda s autorem v podkroví uherskohradišťské Reduty. Jak na odpolední autorské čtení pro studenty, tak na večerní besedu pro veřejnost přilákal Michal Viewegh početné hloučky posluchačů. Autor nešetřil úsměvy a vtípky.

Mnozí si dnes na besedu k podpisu přinesli vaši knihu, často jako dárek pro své blízké… Udělal by vám takový dárek radost?
Knížky mám opravdu rád. Dodnes hodně čtu, ale nesbírám podpisy. Když by tam ale byl podepsaný Julian Barnes nebo Philip Roth, tak by mě to jistě potěšilo. Knížka s podpisem je ale zcela jistě hezký dárek, je znát, že s ním měl člověk i nějakou práci, že nekoupil jen knížku v knihkupectví.

Stal jste se žádaným zbožím, lidé si vás kupují jako dárek… Jaký je to pocit?
To mě samozřejmě těší. A mého nakladatele to také těší. Aby se něco stalo žádaným zbožím, předpokládá to jistou minimální kvalitu. Ať už jsou to boty, auta nebo knihy.

Na odpolední besedě pro školy se řeč točila kolem toho, že jste se stal maturitní otázkou… Jaký je to pocit? Je to pro vás jakási profesní životní meta?
Tohle pro mě meta nebyla. Sám jsem na škole učil, takže to znám i z trochu jiné strany. Studenti dnes mají otázku i s názvem současná česká literatura. A jestli tu existuje někdo, kdo už dvaadvacet let publikuje a vydal pětadvacet knih, chtě nechtě musí být její součástí a nelze ho vymazat. Ale těší mě, že se tak plní to, co jsem si kdysi vysnil - a sice že bych mohl v české literatuře zaujímat důstojné místo.

Jaké jsou tedy ty profesní mety, za nimiž jdete?
Žádnou metu v tomto směru už nemám. Snad jen, že jednou bych chtěl napsat velký román, o kterém by se víc mluvilo, který by rezonoval s náladou společnosti a kterého by se prodalo ne sto tisíc, ale třeba tři sta tisíc výtisků. Ale pokud se to nepovede, nesu to statečně. Já už si všechny své sny splnil mnohonásobně. Nejdřív jsem chtěl vydat povídku v časopise, pak malou knížku, pak román, pak být překládaný a pak být zfilmovaný. A všechno se to postupně stalo. Rouhal bych se, kdybych si dával nové a nové cíle. Byl bych ta rybářova žena, které nestačí vila a chce zámek.

Takže jste sám se sebou spokojený?

Ano.

Říká se, že štěstí je umění býti spokojeným. Jste tedy šťastný člověk…
Ano, učím se být spokojen a namlouvám sám sobě, že jsem šťastný.

Kdybyste si sám sebe vytáhl jako maturitní otázku, jak byste se jednou větou popsal?
Muž, vypravěč, otec, manžel, extrovert, milovník vína… nebyla by to věta, byl by to román. Moje charakteristika je třeba v deníku, který má 380 stránek. Tam jsem na sebe prozradil leccos.

Každá vaše kniha je jiná... Co vás vede k těm ustavičným změnám žánru?
Jsou různé typy autorů. Remarque by to zcela jistě nedokázal, ten dělal variace na dvě témata celý život. Já ale rád střídám žánry a nerad se opakuju - jak tematicky, tak formálně. Proto píšu romány, povídky, pohádky, parodie i třeba politickou satiru.

Někde jste se vyjádřil, že vás na práci spisovatele nudí ty věčně stejné otázky… Jsou pro vás přesto besedy jako ta dnešní stále zajímavé a podnětné?
Když jsem mluvil o únavě z autorských čtení, byla tím myšlena únava ze sebe sama. Že musím sám sobě odpovídat na stejné věci stejně. Současně mě to ale obrovsky nabíjí. Mám období, kdy mám pochyby, a pak někam přijdu, přečtu povídku, publikum reaguje velmi dobře a třicet lidí si přijde pro podpis. Je to pro mě ta důležitá zpětná vazba, která mě ujišťuje v tom, že co dělám, má smysl. Navíc to beru jako výlet, zpestření, na spoustě míst mám kamarády… není to služební cesta. Psaní je osamělé povolání a besedy, které dělám v rozmezí dvou tří měsíců v roce, mi tu osamělost kompenzují.

Na čem právě pracujete, máte už v hlavě další knihu?
Chystám si odpočinout od špíny české politiky tím, že napíšu druhý díl Krátkých pohádek pro unavené rodiče. Začnu psát v lednu.

autor: Adéla Kotková
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace