Nad fotografiemi z povodní v roce 1997 se vybavila řada vzpomínek také Bohuslavu Švandovi ze Šaňákovy ulice.
Při pohledech na dobové snímky mnohým obyvatelům naskakuje ještě dnes husí kůže, jiní popisují, jak měli vodu doma do půl pasu, spousta domorodců se dodnes odmítá o této tragédii bavit.
Měli jsme na hrázi Moravy měrku a chodili kontrolovali výšku vody, ukazuje Bohuslav na fotografii. Hlídkovali jsme dnem i nocí. Říkali nám, ať se evakuujeme, ale nechtěli jsme tu nechat domy prázdné, dodává a ukazuje na svoji ulici, kde voda sahala po okna. Rybárny tehdy zradila hráz na Výrovce.
Stavební technik jen s úsměvem vzpomíná na neúspěšný odstřel vrat na Baťáku a nástup ženijních vojáků, kteří u nich s těžkou technikou zapadli. Další jeho vzpomínky na rok 1997 jsou spíše smutné. Vždyť svůj dům musel nechat zbourat. Protože ho k Rybárnám pojilo silné pouto, nechal si na stejném místě vystavět dům nový.

TAKY ZAZNĚLO:
Kačenky by si rozbily hlavu, poznamenala Kačka Seidlová při pohledu na utopený most přes Moravu. Aspoň jsme udělali pořádek ve sklepech, dodala obyvatelka bytovky vedle elektrárny.