Zásnuby narychlo a koláčky budou

Zásnuby narychlo a koláčky budou
Salaš Společnost 20 / 07 / 2011

Martina: No, vypadá to, že poslední oslavou bude 13. srpna samotná svatba.

Je rozhodnuto. Soutěž Slovácká svatba roku 2011 zná své vítěze. Stali se jimi Martina Navrátilová a Jiří Janováč ze Salaše. Nyní je čekají jen přípravy, přípravy a zase přípravy, které za necelý měsíc vyvrcholí svatebním dnem. Jejich pohyb budeme monitorovat a během tří vydání přineseme podrobné reportáže z míst, kde budou vybírat prstýnky, svatební šaty, kytici, menu, budeme s nimi při organizaci obřadu na zámku v Ořechově se svatební agenturou a v neposlední řadě také při výběru luxusního zájezdu do Turecka a vybavení domácnosti.
I když  to nebyla soutěž o vstupenky do kina nebo zahradní sekačku, brali čtvrtek, byť čekali na velmi důležitou zprávu o výsledcích, jako normální pracovní den. O tom, že vyhráli, se dozvěděla první Martina. Od rána se mě kolegové v práci ptali, kdy mi budou volat. A už jsem to i vzdávala. Když jsem se o našem vítězství dozvěděla, byla jsem ráda, ale domů jsem jít nemohla, takže společně jsme si to užili až po návratu z práce, po desáté hodině, prozrazuje Martina. Jirku pak tato informace zastihla na lešení. S dědou jsme pracovali na baráku. Dali jsme si pouze štamprli. Víte, u nás velí děda, a tak jsme pokračovali dál. Když jsem přijela domů, byla u nás nejbližší rodina a netrpělivě mě vyhlíželi, protože tomu nechtěli uvěřit. Po potvrzení zprávy se začalo slavit, dodává Martina.
Manželství nemusí být stavem na doživotí ani nafurt, ale... Už spolu žijeme přes dva roky a spravujeme dům. Pocity jsou ale opravdu jiné, asi mi pomalu dochází, že to není sranda. 13. srpna se bereme! V práci mi to začalo šrotovat a vybízela jsem kolegy, aby mi to za půl litru rozmluvili, zažertuje si Martina. To Jiří to má jasno: Strach nemám z ničeho.
Kdyby nevyhráli, svícu by měli doma na zahradě, hostina by proběhla ve skromnějším provedení. Určitě bychom to měli jinde než v Le Nautic. Asi by se hodně pilo, slavilo a zpívalo až do rána. Uvidíme, snad to bude platit i za této situace, pokud nám to možnosti dovolí, říká Jirka, který své štěstí moc neprožívá, protože ho ještě z první oslavy bolí hlava. Někteří to pořádně přehnali. Říkala jsem mu, že ráno bude řídit, ale o ničem nechtěl slyšet a tak to dopadlo, žaluje Martina, která šla spát něco po dvanácté hodině.
U jedné oslavy to v této rodině nezůstane. Taťka jezdí do světa, slavit se bude ještě v pátek. V sobotu máme oslavy 120. výročí založení hasičského sboru na Salaši, takže i tam. No a dále to bude průběžně s kamarády, nastiňuje Jirka průběh vítězných oslav. Napadá mě: Skončí to někdy? No, vypadá to, že poslední oslavou bude 13. srpna samotná svatba, říká Martina, ale teprve 21letý student VŠ Zlín opravuje: Oslava bude i týden po svatbě. Bude to zahradní párty pro ty, kteří se na svatbu kvůli omezení na 40 hostů nevlezli.
Při výběru jídla nejspíš zůstaneme u klasiky, protože na hostině budou starší lidi, ale rozhodně nebudou chybět koláčky, říká Martina a zívající Jirka zbystří. Koláčky? To už je domluvené. Tetky už se domlouvaly, že napečou. S výběrem šatů, doplňků, kytice, líčení si Martina nechá poradit, ale na pomoc přizve i sestru a maminku. Sestra je květinářka, takže kytice je jasná a u šatů a malování se uvidí, co mi nabídnou. Určitě jsem zavrhla první Jirkův nápad, že by šel v hasičské uniformě, říká 24letá kuchařka.
Znovu překvapuji stejnou otázkou: Opravdu vám to dochází? Asi fakt ještě všechno ne. Pomalu jde mráz po zádech, když se zamyslím, že na přípravy máme pouze tři týdny, přiznává Martina, ale poukazuje na názor své sestry: Prý je to i dobře, že to máme takto narychlo. Zbytečně se nebude přebírat anebo kafrat.
A co hodnotné ceny? Dovolená, nábytek, spotřebiče. Vše se nám bude hodit. Díky tomu, že rekonstruujeme dům, z veškerých cen máme radost, přidává se Jiří do rozhovoru. Martina přitom vzpomíná, kde spolu byli na dovolené. V Liberci, po republice a v Nízkých Tatrách. Slyšeli jsme, že v Turecku není pěkná voda, ale i tak se tam těšíme.
Závěrem se ptám, co je ještě dnes čeká, a dozvídám se tu nejpodstatnější informaci o tom, co je nutné, aby svatba vůbec mohla proběhnout. Pojedeme vyzvednout neteř, kterou budeme hlídat, ale před tím máme namířeno do zlatnictví. Zatím jsem nedostala zásnubní prstýnek a nikdo se mě nezeptal, jestli si ho vezmu, naoko se durdí Martina. Stačil by mi nějaký obyčejný, ale rozhodně žádný z pouti. Jiří přikyvuje a dává mlčením a úsměvem najevo souhlas, že tuto povinnost rád splní.

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace