Jakub Tomala králem verbířů pro letošní rok

Verbuňk Jakuba Tomaly má vždycky velkou atmosféru. Je zazpívaný a odtančený srdcem. Snad i proto před dvěma lety vytancoval ve Strážnici druhé místo a získal cenu diváka. Jako kontráš Mladých Burčáků prožívá své vystoupení na jednom pódiu se svými nejbližšími kamarády, kteří mu hrají pod nohy. Kubův projev a výraz kamarádství je vždy umocněn tím, jak osobně poprosí primáše „Zdeňo, hraj!“ ... a pak rozjede úvratí.  
„Hrozně mu to vždycky přejeme. Přáli jsme mu to celé roky, ale už je nejvyšší čas, aby přestal a začal s námi pořádně hrávat,“ vtipkuje Zdeňa Stašek, primáš Mladých Burčáků.
„Muzika to sice zvládne aj bez něho, ale není to prostě ono! On si na tom pódiu jenom tak pohopsává a my se musíme sami tady lopotit,“ přikládá polínko pod kotel srandy Zdeňa.  
Kuba se Zdeňovým vtípkům usmívá. Vítězství jej pořádně dojalo a všechny přátele s ním. „Když mě vyhlásili, naskládané emoce se ve mně zlomily a já měl dokonce strach, abych se nerozbrečel. To bych ze sebe nevydal ani slovo. Při závěrečném verbuňku jsem se vůbec nesměl dívat tam, kde seděla moje rodina, protože to bych asi nedal,“ rozechvěle přiznává letošní Král verbířů, který je zároveň muzikantem, zpěvákem, tanečníkem a učitelem. Hlas jako zvon pravděpodobně zdědil po babičce z Valašska, která nádherně zpívala. „V rodině žádné virtuosy nemáme, ale vždycky jsme strašně rádi zpívali. Hodně udělalo i to, že zpívám od malička,“ říká Kuba.
Verbuňkové písničky vybírá sám. Má rád ty srdcové, které s Mladými Burčáky hrají už mnoho let. „Ty mi vlezou pod kůži a pak na pódiu při tanci už nemusím řešit technické věci, ale užívám  si to, soustředím se srdcem. Verbuňk vnímám  jako obrovský prožitek a pokud se mi jej podaří přenést mezi lidi, je vyhráno,“ prozrazuje Kuba, který se letos nechal inspirovat videozáznamy starých verbířů, podle kterých sám zkoušel ve znojemské tělocvičně. Včera po třech letech vyučování na tamním gymnáziu skončil (bude učit na hradišťském) skončil. Rozdal vysvědčení, s těžkým srdcem se rozloučil s prima třídou a odjel na festival ve Strážnici.
Jeho studenti si jej však tak oblíbili, že mu připravili překvápko. Naskákali s rodiči do aut a přijeli fandit na verbířské předkolo. „Nevěděl jsem nic. Najednou se za mnou ozvalo: „...pane učiteli.“ Když jsem je uviděl, byl jsem úplně hotový, jak mě dojali,“ přiznává Kuba, kterého po verbířské soutěži čeká dvoudenní hraní na festivalu. „Ani nevíte, jak se těším, až sundám kroj, převleču se do burčáckého a užiji si to s klukama,“ loučí se Kuba Tomala.