Pravá židovská svatba včetně obřadu byla k vidění v uherskobrodském Muzeu Jana Amose Komenského. V rámci 10. ročníku Festivalu muzejních nocí přizvaný taneční soubor Rút z Prostějova představil živou rekonstrukci židovského zvyku. Svatby dříve probíhaly v hebrejštině, ale jelikož je hebrejština posvátným jazykem a požehnáním, nesmí s ní být plýtváno naprázdno, obřad proto proběhl v češtině.
Veškeré dění bylo zasazeno pod širé nebe, tak jak bylo zvykem, a scénář se opíral o stanovené zásady a biblické tradice. Nejinak tomu bylo o sobotní noci v Uh. Brodě. Samotný obřad měl dvě části zásnuby - kidušin a sňatek - nisuin. Ženich zakryl nevěstu před obřadem závojem. Během obřadu rabín požehnal kalich vína, ze kterého se snoubenci poprvé společně mohli napít. Následně ženich navlékl nevěstě prsten na ukazováček pravé ruky a pronesl: Budiž mi zasvěcena tímto prstenem podle zákona Mojžíšova a Izraele, načež všichni zúčastnění vykřikli: mekudešet, tedy vdaná či zasvěcená. Sňatek byl považován za uzavřený a následovala svatební kiduši, kdy nad vínem se střídali ženichem vybraní muži a vyslovili sedm požehnání. Na závěr spatřili diváci, jak ženich pravou nohou rozšlápl sklenici na připomínku zničení jeruzalémského chrámu. Následovala hostina a svatební veselí, spojené se zábavou a tancem, které obohatili židovští hudebníci klezmerem. Novomanželé byli zvedáni na židlích a připodobňováni ke královně a královi.